Ostrava pokřtila lávku Jana Balabána. Město připomíná spisovatele slovem – tak, jak by si přál

Výslednou podobu označení lávky připravilo město ve spolupráci s pracovní skupinou, jejímž členem byl např. Balabánův blízký přítel básník Petr Hruška, který se podílel i na podobě textu, jenž lávku nově zdobí:

„Tato lávka nese jméno po spisovateli Janu Balabánovi (1961–2010), který v Ostravě žil svůj život a ve svých knihách nepřestával hledat lávky vedoucí uvěřitelně z bezmoci k naději.“

Text byl aplikován přímo na madla lávky pomocí jednoduché typografie a barvy – záměrně střídmě, bez výrazných výtvarných efektů, které by odváděly pozornost. Síla sdělení spočívá právě v jeho neokázalosti. Nápis tak neruší okolní architekturu, ale nenápadně vtahuje kolemjdoucího do prostoru ticha a myšlenky. Autorem provedení je známý ostravský streetartista Nikola Vavrous.

Na lávce se nově nachází také odkazy na dvě Balabánova zásadní díla – Jsme tady a Možná že odcházíme. Jejich názvy nejsou zvoleny náhodně: představují dva břehy, dvě polohy lidské existence, které spojuje právě lávka – nejen ta fyzická, ale i ta vnitřní, která se v Balabánově díle znovu a znovu staví ze slov, ticha, víry i pochybností.

„Chtěli jsme, aby ten, kdo po lávce přechází, měl možnost se na chvíli zastavit. Uvědomit si nejen osobnost Jana Balabána, ale také sílu slova, které dokáže spojovat světy, přemostit samotu a vést k pochopení,“ uvedla náměstkyně Baránková při slavnostním křtu.

Podnět k pojmenování lávky vzešel již dříve od dvou patriotů – podnikatele a mecenáše Jana Světlíka a architekta Josefa Pleskota, který je zároveň autorem architektonického návrhu samotné lávky. Jejich přání spojit architekturu s literárním odkazem nyní našlo svůj důstojný výraz.

Křest lávky však nebyl jedinou připomínkou osobnosti Jana Balabána. Ve čtvrtek a v pátek probíhal studentský projekt Balabán?! Balabán!, který připravilo Gymnázium Olgy Havlové. Program přinesl sérii čtení, diskusí, výstav i interpretačních seminářů a ukázal, že Balabánovo dílo stále inspiruje – a to nejen pamětníky, ale i mladou generaci, která v jeho textech nachází hlubokou rezonanci s dnešním světem.