Ostrava má novou unikátní plochu s mokřady a tůněmi

Byl to městský obvod Hrabová, který se rozhodl zadat řešení neutěšené plochy krajinářkám Magdě Cigánkové a Petře Lindovské z ateliéru ZAKA22. Navrhly jak nové tůně, tak rozličné přístupové trasy napříč mokřadem, díky kterým budou moci lidé trávit čas v lůně přírody. Nezanedbatelným benefitem projektu je podpora biodiverzity.

Náklady na projekt dosáhly 7,2 milionu korun s DPH a dokončen byl v těchto dnech, město poskytlo necelých 5 milionů korun. Realizátorem byla společnost Ostravské lesy a zeleň.

„Takovéto projekty, přibližující nás přírodě, mě velmi těší. Mohou vznikat mimo jiné i proto, že jsme jako magistrátu v podstatě rekordně zvýšili množství prostředků, které putují do rozpočtů městských obvodů. Tyto peníze umožňují realizaci mnoha atraktivních záměrů na celém území města,“ připomněl primátor Ostravy Jan Dohnal.

„Mokřady považuji za velmi podařený projekt, v těsném sousedství stezky, hojně využívané nejen cyklisty, ale i pěšími k procházkám. Velké poděkování patří zejména statutárnímu městu, které se více než dvěma třetinami finančně na realizaci tohoto projektu podílelo. Tyto mokřady dozajista nezůstanou osamocenou vlaštovkou, chystáme u nás již projekt dalších menších mokřadů. Hlavně chceme vyřešit obnovu rybníků Pilíky a propojit je novými cyklostezkami, které budou navazovat na nově plánovanou levobřežní cyklostezku od mostu do Vratimova až do Paskova. Zde kromě města aktivně spolupracujeme se sousedním Paskovem a také krajem. Jsem rád, že se v dnešní době u nás v Ostravě věnuje životnímu prostředí taková pozornost,“ řekl starosta městského obvodu Hrabová Milan Slíva.

„Za náš autorský tým jsme s kolegyní moc spokojené. Teď je důležité, aby vše splnilo naše očekávání v rámci projekce území. Zásadní bude i fakt pochopení periodicky zaplavovaných tůní u uživatelů a vedení, kdy celé území je závislé na dešťových srážkách a zamokření včetně výšky hladin se bude v průběhu roku výrazně měnit. Při realizaci jsme úzce spolupracovaly s OMLZ a konzultovaly každý detail. Čas potřebuje nová vegetace, která je po založení a její efekt se projeví až v průběhu příštího roku. Za projektantky se těšíme na následný monitoring celého území a vývoj mokřadů v dalších letech i proto, že se jedná v Ostravě o pilotní projekt a zkušenosti jsou nejlepší přímo z praxe. Doufám, že si území užijí obyvatelé hlavně v létě a budou i spokojení,“ říká za ateliér ZAKA22 Magda Cigánková Fialová.

V místě byl proveden dendrologický průzkum, a následně bylo kvůli špatnému stavu pokáceno 17 stromů a také náletová vegetace. Realizovány byly terénní úpravy, čtyři stávající tůně byly pro stabilizaci vodní hladiny po nejdelší část roku prohloubeny a další tři tůně byly vyhloubeny nově. Vzniklé tůně jsou propojeny novou cestní sítí, která vede většinou 30 cm nad terénem. Nové stezky jsou vyrobeny z pororoštů, které časem prorostou mokřadními rostlinami a stezka tak splyne s přírodou.

Pro pohyb v mokřadech byly udělány i pěšiny a povalové chodníky, které k relaxaci doplnila dřevěná mola, lávky a vhodný mobiliář z přírodních materiálů – sedací prvky, lavičky a celé spektrum herních prvků.

Kolem povalových chodníků jsou situovány edukační prvky, dřevěné cedule s obrázky fauny i flóry s popisky a jmenovkami jednotlivých druhů.  Nechybí ani vodní hrátky, tvořené soustavou koryt, Archimedův šroub, domečky nebo dřevěné houby, vážka či ježek. Svůj příbytek najdou v území brouci, netopýři, ptáci a další živočichové.

„Tento projekt městského obvodu Hrabová, na kterém se město významně finančně podílí,  patří k těm, které optimalizují vodní režim v krajině, přispívá k zadržování vody v lokalitě a současně podpoří biodiverzitu v území. To vše je důležitým krokem v boji proti dopadům změn klimatu. Projekty, které souvisejí s vodou, jsou v Ostravě ve veliké oblibě a rychle se stávají velice vyhledávanými místy pro odpočinek a relaxaci pro celé rodiny a lidi všech generací,“ dodal Aleš Boháč, náměstek primátora pro životní prostředí.

„Máme úspěšně za sebou realizaci Mokřadů v Hrabové a musím říct, že jsme si tu „práci“ opravdu užili. Projekt je unikátní a velmi citlivě propojuje přírodu a podporu mokřadní biodiverzity s veřejností, kde si návštěvníci mohou na přírodu opravdu „sáhnout“ aniž by se to přírody zásadně dotýkalo. A přesně toto nás baví realizovat. Myslím si, že na původně zarostlém místě plného bahna byla vytvořena krásná odpočinková zóna pro veřejnost a ideální útočiště pro mnoho mokřadních živočichů a rostlin, a právě toto spojení nás může do budoucna inspirovat,“ uvádí technický náměstek společnosti Ostravské městské lesy a zeleň Martin Mati. 

Vegetace je navržena k podpoře druhové rozmanitosti rostlin v území. Vysazeno bylo 14 nových listnatých stromů, olše lepkavá a hloh obecný. Nově vzniklo 194 m² záhonů cibulovin – narcisů, dále medvědí česnek i ladoňky. Celkový počet cibulovin je 2460 kusů. Keře slouží jako pohledová bariéra území od rušné silnice Paskovská a bytových domů. Keřové záhony jsou z domácích druhů dřevin, např. ptačí zob obecný, brslen evropský, krušina olšová a růže šípková.

V blízkosti herních prvků a povalových chodníků jsou podrostové byliny složené z trvalek, jarních rostlin, cibulovin a kapradin. Osázeny jsou i břehy nových tůní, vodními a mokřadními rostlinami, opět převládají domácí druhy rostlin. Trvalek je 1019 kusů, dále pak 63 m² vodních a mokřadních rostlin, mezi kterými jsou  např. kyprej vrbici, tužebník jilmový, devětsil lékařský, hrachor jarní, ostřice třeslicová, ale i kapraď samec nebo pryšec či kakost bahenní.