Město uctilo památku Ludvíka Klegy - rodáka, legionáře a lékaře

Památku Klegovy osobnosti vyzdvihl rovněž ostravský primátor Jan Dohnal, který připomenul v neposlední řadě protivenství doby, jež Klegově odkazu ne vždy přála: „Dnešní datum odhalení slavnostní Klegovy plakety nebylo zvoleno náhodně. Dne 31. 5. roku 1936 se v Ostravě objevila poprvé – na domě v němž Klega dříve žil. Dvakrát pak musela dolů. Nejprve byla skrývána před nacisty a posléze ji odstranili komunisté. Pevně věřím, že už nikdy nenastane doba, kdy by snad musela zmizet potřetí. Stejně tak doufám, že památka doktora Ludvíka Klegy nebude nikdy zapomenuta a nejednomu člověku poslouží coby posilující inspirace."

S nově odhalenou pamětní deskou se tak do Klegovy rodné Hrabůvky opět vrací hmotná připomínka jeho pozoruhodného, důstojného a naplněného života. 

Podplukovník MUDr. Ludvík Klega (1888 – 1933)

Narozen v Hrabůvce do rodiny sedláka a místního starosty. Po maturitě na gymnáziu v Moravské Ostravě vystudoval pražskou lékařskou fakultu. Roku 1912 se dobrovolně připojil k válečné lékařské misi, která působila v armádách slovanských států na Balkáně v první balkánské válce (1912 - 1913), v níž armády Balkánského svazu porazily Turecko. Klega ošetřoval srbské a černohorské vojáky. Rakouskouherské úřady ho potrestaly tím, že po mobilizaci v létě 1914 narukoval jako řadový pěšák, vojenským lékařem ustanoven teprve roku 1915.

V Karpatech se vzdal Rusům, pomáhal našim krajanům v zajetí. Silně jej ovlivnil legionář, spisovatel a pozdější ředitel Památníku národního osvobození a generál Rudolf Medek. Pod jeho vlivem Klega vstupuje do československých legií. Sloužil jako důstojník zdravotní služby u elitního 1. úderného praporu. S ním prodělal úspěšné boje proti ústředním mocnostem a později také bolševickým silám. Po skončení sibiřské anabáze se roku 1920 vrací do vlasti.

Z armády odešel a ve Vítkovicích si otevřel ordinaci. Těšil se pověsti vynikajícího odborníka, který si osvojil vyhledávání a používání moderních metod. Aktivně se podílel na rozvoji spolkového života (Sokol, Československá obec legionářská, podíl na založení kina Bio Rekord – dnes Divadlo Mír). Zemřel v lednu 1933 následkem těžkého prochladnutí. Dne 31. 5. 1936 (symbolicky stejně jako letos) mu byla odhalena pamětní deska na domě, kde strávil většinu dětství. Dům byl zbořen kvůli stavbě Místecké ulice.