Únor

Development Newsletter!!! únor 2012

 

Ostrava má strategii konkurenceschopnosti do roku 2020

 

konference1V prostorách hotelu Park Inn v Ostravě se ve středu 25. ledna konalo fórum k Rámci konkurenceschopnosti města Ostravy. Diskusního setkání se zúčastnili zástupci vedení města i kraje, významných společností a také školství z regionu. Jedním z hlavních cílů bylo představit projekt Rámec konkurenceschopnosti Ostravy 2012-2020, který si nechal zpracovat Magistrát města Ostravy společností EEIP s garancí profesora Michala Mejstříka. Dokument má ukázat, jakým směrem by se město mělo ubírat, určit klíčové oblasti pro jeho rozvoj a zvýšit jeho konkurenceschopnost.

Ostrava má slibný potenciál stát se centrem nejrychleji rostoucího regionu České republiky a dobrý základ v podobě celé řady kvalitních dokončených či rozpracovaných rozvojových projektů, takové je hlavní zjištění studie. K dosažení úspěchu je ale nutné projekty lépe propojit a využít je v synergii. Studie identifikovala 6 základních pilířů konkurenceschopnosti Ostravy, na něž je třeba se zaměřit: Životní prostředí a kvalitu života, Vzdělanost, Dopravu a infrastrukturu, Zaměstnatelnost, Sociální inkluzi a Inovace. Na základě všech šesti pilířů byly definovány tři osy, resp. směry pro rozvoj konkurenceschopnosti Ostravy: Inovace pro zdravou a čistou Ostravu, IT4Innovations Ostrava a Ostrava mezinárodní.

„V rámci těchto os dokument doporučuje provést celkem 14 projektů. Například ekologizaci dopravy, digitalizaci kultury, rozvoj IT podnikání či ochranu duševního vlastnictví a další," sdělil Michal Mejstřík, ředitel EEIP a člen NERV, který studii vypracoval. Na Ostravsku podle něj působí řada silných, exportně orientovaných podniků, což je dobrý základ pro globální konkurenceschopnost. „Důležité je vybudovat změnu hodnotových řetězců a vybudovat nějaká nová průmyslová odvětví, která budou postupně nahrazovat ty, které tady v současnosti máme. To znamená nehledět jen bezbranně na svou budoucnost," dodal garant projektu Michal Mejstřík.

Studii, která má více než 200 stran, hodlá město využít jako podpůrný materiál při žádostech o dotace z veřejných zdrojů.

„V předchozích dvaceti letech se Ostrava v mnohém změnila. Dokázala překlenout nelehké období hospodářské restrukturalizace, kdy šachty a hutě byly uzavírány. Ostrava se dokázala s touto proměnou vypořádat na výbornou. Nyní nás čeká úkol neméně složitý. Najít svou budoucnost. Strategie, která je prezentována, má sloužit k diskusi. Jsem proto rád, že pozvání na diskusní fórum přijali nejvýznamnější podnikatelé, ekonomové, univerzitní rektoři a politici. Jejich účast svědčí o tom, že jsou si tohoto úkolu vědomi,“ uvádí k cílům strategie primátor města Ostravy Petr Kajnar, který fórum zahajoval. „Nejdůležitější je propojení školství, univerzit, se státní a podnikatelskou sférou. V tom nám pomohou projekty jako proměna průmyslového areálu Dolní oblast Vítkovice, kde má vzniknout unikátní vzdělávací a zábavní centrum Svět techniky nebo také projekt superpočítačového centra IT4 Innovations, které zase pomůže rozvoji nanotechnologií a jejich uplatnění. Důležité také je sloučení dvou ostravských univerzit a jejich propojení s praxí.“

Své prezentace na fóru dále představili náměstek primátora pro životní prostředí Dalibor Madej, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslav Novák, ředitel Úřadu Regionální rady David Sventek, rektor VŠB Ivo Vondrák a prorektor Ostravské univerzity Jan Lata. V odpoledním bloku pak své vize prezentovali generální ředitel společnosti Vítkovice Jan Světlík, generální ředitel společnosti Tieto Czech Petr Lukasík a ředitel divize regiony CzechInvestu Martin Babuška. Prezentace uzavřeli provozní ředitel Mezinárodního letiště Leoše Janáčka Ostrava Michal Holubec, zkušenosti z jiného regionu předal Petr Chládek z Jihomoravského inovačního centra a na závěr promluvila Petra Chovanioková, ředitelka Agentury pro regionální rozvoj Moravskoslezského kraje.

Všichni přítomní se shodli na nezastupitelném významu propojení vysokých škol a firem. Ivo Vondrák, rektor VŠB -TU Ostrava, sdělil: „Z našeho pohledu je třeba propojit univerzity s průmyslovou sférou a také se státní správou a samosprávou. To je onen princip, kterému se říká triple helix (trojitá šroubovice), věc která umocní efekt vzdělávání, vědy a výzkumu a jeho praktické využití."

Jan Světlík, ředitel společnosti Vítkovice, k tomu dodal: „Nebude to jen na mě, na panu rektorovi nebo na našich spolupracovnících, ale bude to na panu primátorovi a panu hejtmanovi a jejich náměstcích. Myslím, že implementace těchto projektů bude strašně důležitá pro budoucnost Ostravy."

Na fóru předkládaná studie chce vyvolat kvalifikovanou diskuzi nad tématem budoucího rozvoje Ostravska. Její závěry jsou k dispozici na webu města http://www.ostrava.cz/cs/o-meste/aktualne/kampane/forum-k-ramci-konkurenceschopnosti-mesta-ostravy/formular nejen odborné i laické veřejnosti, nýbrž i veřejným institucím s cílem získat všeobecnou shodu.

Přípěvky přednesené na fóru

konference3          konference2

 

 

Na letišti má vzniknout kontaktní centrum mezinárodní spolupráce v rámci projektu BATCo

 

logo_batcoPro průmyslovou zónu v Ostravě – Mošnově připravuje Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje v rámci nadnárodního projektu Baltic-Adriatic Transport Cooperation (BATCo) vznik kontaktního centra pro mezinárodní spolupráci - TCP.

Přes 40 zástupců firem a institucí z oblasti logistiky a dopravy má zájem spolupracovat s partnery ze zahraničí. Úkolem kontaktního místa bude právě zprostředkovávat kontakty a informace mezi firmami, logistickými centry a institucemi partnerských zemí projektu, které se nacházejí na dopravní ose od Baltského moře po Jadran.

„TCP bude pomáhat navazovat kontakty mezi firmami, úřady, vzdělávacími institucemi či výzkumnými ústavy, poskytovat poradenství a pomoc v oblasti cel, daní, správních řízení, právních vztahů a podobně, informace budou relevantní a aktuální. Usnadní tak vstup do podnikání v zahraničí," uvedla Martina Jiříková, ředitelka logistiky ze společnosti Free Zone Ostrava, která má zájem se podílet na činnosti TCP.

„Máme dvacetiletou tradici, poskytujeme veškeré logistické služby, máme státní licenci na svobodné celní pásmo," vysvětlila ředitelka, proč chce Free Zone Ostrava s budoucím kontaktním místem spolupracovat. „Areál u Letiště Leoše Janáčka v Ostravě, kde sídlíme, je navíc ideálním místem pro tento záměr, protože se tady budou setkávat tři druhy dopravy - letecká, silniční i železniční, díky připravovanému kolejovému napojení letiště. Navíc v blízkosti letiště je několik průmyslových zón, kde mají sídla významné firmy," dodala Martina Jiříková.

Stát plánuje v Mošnově vybudovat s přispěním financí z EU také veřejné logistické centrum.

Kromě Ostravy by v Česku mohlo vzniknout kontaktní místo spolupráce v rámci projektu BATCo také v Brně. Záměrem projektu je vybudování sítě logistických center a informačních byznys center na celé ose mezi severem a jihem Evropy. Některá logistická centra už fungují jako například v polském Slawkově a rakouském Klagenfurtu a počítá se s jejich rozšířením.

„Na listopadovém jednání řídící skupiny BATCo v Ostravě se také projednával návrh založení Nadnárodní podnikatelské aliance, zabezpečující vytvoření informační byznys centra," upřesnil Pavel Santarius, projektový manažer Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. Na jednání BATCo v Ostravě Sdružení pro rozvoj MSK rovněž informovalo své partnery o řešení dvou případových studií.

„Jedná se o studie Řešení připojení multimodálního veřejného logistického centra v Ostravě-Mošnově z pohledu nákladní dopravy a potřebnou Vysokorychlostní trať polsko-česká hranice - Ostrava - Přerov z pohledu osobní dopravy," doplnil Pavel Santarius.

V rámci projektu se zpracovává také dopravní model od Baltského moře k Jadranu se záměrem přesunout část silniční přepravy na železnici, a chránit tak životní prostředí snížením negativních vlivů dopravy.

Osa Balt-Jadran je páteří středoevropské dopravní sítě, spojuje Baltské a Jaderské moře a jejich přístavy s vnitrozemskými městy mezi Polskem a Itálií, přičemž probíhá devatenácti regiony pěti zemí Evropy, a je součástí transevropské dopravní sítě TEN-T. V Česku prochází všemi moravskými kraji a v Moravskoslezském kraji se, pokud jde o dopravní infrastrukturu, týká především II. železničního koridoru vedoucího od Petrovic u Karviné po Břeclav a hlavních silničních tahů - dálnice D1 a rychlostní komunikace R48.

„Projektu, který probíhá od března roku 2010 do února roku 2013 a EU ho podpoří 3,7 miliony EUR prostřednictvím programu CENTRAL EUROPE, se účastní kromě Sdružení pro rozvoj MSK dalších 17 partnerů z Polska, Slovenska, Rakouska a Itálie," dodal Miroslav Fabian, generální ředitel Sdružení pro rozvoj MSK.

mapa_batco

Více informací o projektu na www.baltic-adriatic.eu a v dokumentu Osa Balt-Jadran.

 

 

Podnikatelský inkubátor jako příležitost pro začínající a inovátorské firmy

 

logo_PIÚspěch každé firmy záleží na mnoha vzájemně se ovlivňujících faktorech. Jedním z nich může být, zejména pro začínající (start-up) a spin-off firmy, konkurenční výhoda v podobě tvorby inovace. Dalšími faktory jsou například strategická poloha a dobrá dopravní dostupnost, nebo reprezentativní klientské centrum s dostatkem parkovacích míst. A právě za účelem intenzivní pomoci pro začínající a inovativní podnikatele usilující o vybudování úspěšné společnosti byl v roce 2008 otevřen na jednom z nejlukrativnějších míst v Ostravě za podpory finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava (PI). Statutární město Ostrava přispělo na vznik PI částkou 10 mil. Kč.

Budova se nachází v samotném centru univerzitního areálu v Ostravě-Porubě, v areálu plném zeleně, pulsujícího akademického a studentské života, s dostatkem parkovacích míst a přímé blízkosti dálnice D1, dopravní spojnice Rudná i Opavská. Těsná provázanost s vysokou školou dovoluje aktivní spolupráci začínajících a inovativních podnikatelů s výzkumnými pracovníky i snadné získávání nových pracovních sil v podobě studentů a absolventů.

Mladým, inovativním, rozvíjejícím se firmám poskytuje podnikatelský inkubátor nejen pronájem atraktivních kancelářských, poloprovozních, zasedacích a doplňkových prostor za výhodné ceny, ale také soubor vzájemně se doplňujících poradenských a administrativních služeb, které jim pomáhají překonat počáteční problémy a dosáhnout tak úspěchu na trhu. Ze široké škály služeb, které PI-VŠB TOU nabízí, jmenujme např. balíček Jak založit společnost, Jak chránit průmyslové vlastnictví nebo Jak financovat inovační podnikání. V podnikatelském inkubátoru na začínající firmy čeká tým odborníků připravený podat pomocnou ruku, kterou již využilo víc jak 13 úspěšně inkubujících se a hlavně prosperujících firem, s nimiž našla své místo v podnikatelském inkubátoru i klastrová uskupení a inovační centra renomovaných firem.

Další informace o inkubátoru naleznete na http://pi.cpit.vsb.cz/.

 

 

Regionální rada Moravskoslezsko získala jako první v ČR zlatý standard Investors in People

 

logo_Investors_in_PeopleRegionální rada Moravskoslezsko získala jako první organizace v České republice zlaté ocenění Investors in People (IIP). Prestižní cenu uděluje stejnojmenná britská společnost. Zlatá úroveň dosvědčuje výjimečnou schopnost organizace vést a rozvíjet své zaměstnance. Dosáhlo na ní několik desítek firem a organizací v Evropě, ale doposud ani jedna v ČR. Regionální rada Moravskoslezsko, která spravuje a přerozděluje peníze z evropských fondů na severu Moravy, obdržela základní standard v roce 2007. Na konci roku 2010 prošla přezkumem, jehož vyrozumění se zlatým výrokem přišlo 13. ledna.

„Našli jsme 132 důvodů pro udělení zlatého standardu," potvrzuje rozhodnutí Radomíra Gilarová z týmu hodnotitelů IIP. Vyzdvihuje například organizační strategii, plánování a orientaci na výsledky, princip soustavného učení a rozvoje, bohaté spektrum aktivit a zapojení zaměstnanců, plány osobního rozvoje provázané s hodnocením nebo sofistikovaný výběr zaměstnanců a jejich adaptaci. Zpráva hodnotitelů hovoří o "pozoruhodné intelektuální síle, inspirativní kreativitě a pozitivním vnitřním klimatu" v organizaci. Auditoři se rozhodovali na základě vlastního přezkumu a při pohovorech se zaměstnanci.

Za udělením zlata stojí příznivé statistiky. Regionální rada Moravskoslezsko má v porovnání s celorepublikovým průměrem dlouhodobě o řád nižší fluktuaci a nemocnost. V roce 2011 činila fluktuace 2,9 %, zatímco celorepublikový průměr je 15 %.
„Odměnou vkladu do rozvoje lidského potenciálu našich lidí je vysoká výkonnost, dosažené znalosti a kompetence. Odráží se to ve výsledcích a plnění cílů naší organizace, ve vysoké kvalitě služeb, které poskytujeme," prozrazuje filozofii úřadu David Sventek, ředitel Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko. V týmu přibližně 100 zaměstnanců funguje strategické řízení procesů a lidí, inspirované podnikatelskou sférou.

Mezinárodně uznávaný rámec IIP má dvacetiletou tradici. Vznikl ve Velké Británii v návaznosti na výsledky průzkumu postupů práce se zaměstnanci v nejúspěšnějších organizacích. Je postaven na třech pilířích - plánování, realizace, vyhodnocování procesů - a deseti indikátorech. Ocenění je udělováno na tři roky. Poté musí organizace projít re-auditem.

logo_RRRegionální rada Moravskoslezsko je organizací veřejné správy, která vznikla zákonem o regionálním rozvoji v roce 2006. V letech 2007 - 2013 zodpovídá za uplatnění přibližně 19 miliard korun z evropských fondů v Moravskoslezsku. Doposud podpořila 630 projektů dopravní infrastruktury, veřejných služeb, cestovního ruchu, regenerace brownfields, rozvoje měst a venkova. Chlubí se 100 % spolehlivostí při nakládání s veřejnými zdroji a více než 11% ekonomickou efektivitou podpořených projektů.

www.rr-moravskoslezsko.cz

 

 

Představujeme projekt PIMMS Capital

 

logo_PIMMSV souvislosti se snahou o snížení negativních vlivů dopravy a optimalizaci městské hromadné dopravy vznikl projekt „Capitalising on Partner Iniciatives in Mobility Managment Services“, (dále jen PIMMS Capital). Projekt usiluje o sdílení úspěšných a ověřených praktik různých regionů EU při snižování dopravní a s ní související ekologické zátěže ve větších městech. V různých projektech je do něj zapojeno 18 evropských regionů, náklady hradí z 85 % evropský program INTERREG.

Regionální rada Moravskoslezsko, statutární město Ostrava, statutární město Opava a Koordinátor ODIS, s.r.o. (KODIS) přichystali nové projekty, které by měly přispět k dlouhodobě udržitelné dopravní situaci. Inspiraci hledali ve švédském Stockholmu, irském Limericku, anglickém Birminghamu či německém Frankfurtu. Jejich cílem bylo získat praktické informace o způsobu řešení dopravy ve městě, inteligentních dopravních systémech, samostatných autobusových pruzích (Bus Priority Corridors), cyklistických stezkách, systémech Park & Ride a bezpečnosti v dopravě. Na základě získaných informací, zkušeností a tzv. good practices v oblasti mobility managementu vzniknou akční plány, které budou uplatněny v regionu. Naopak zkušenosti z Moravskoslezského kraje (vybrán byl integrovaný dopravní systém v Ostravě) budou předány zahraničním partnerům, kteří o ně projevili zájem. Hlavním partnerem projektu je společnost TraffiQ, sídlící ve Frankfurtu nad Mohanem.

www.pimms-capital.eu

 

 

Představujeme společnost AGRO-EKO

 

logo_AgroEcoSpolečnost AGRO-EKO, založená v roce 1992, se od svého vzniku zaměřuje na stavby, technologické dodávky a další služby v oblasti životního prostředí. Hlavním předmětem jejího podnikání jsou dodávky technologií pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů (BRO) a jejich následné využití.AGROEKO_EWA

Klíčovým prvkem výroby společnosti je aerobní fermentor EWA. Jedná se o technologické zařízení, které slouží ke zpracování biologicky rozložitelných odpadů prostřednictvím řízené termofilní aerobní fermentace v uzavřeném prostoru. Fermentor EWA je zařízení chráněné patentem č. 295922. Společnost AGRO-EKO si nechala zpracovat analýzu technologie řízené termofilní aerobní fermentace z hlediska vlivu na životní prostředí. Ze zpracovaného posouzení vyplývá, že technologie je zcela v souladu s BAT (Best Available Technique) a jedná se o technologii ekoinovativní, kterou lze provozovat s minimálními náklady na mnoha lokalitách (CENIA 2010).

Společnost AGRO-EKO se rovněž soustřeďuje na dodávky technologií zpracování BRO tzv. na klíč a zpracování projektových dokumentací a studií v oblasti životního prostředí, zejména pro technologie zpracování BRO. AGRO-EKO úspěšně spolupracuje v oblasti řešení programů vědy a výzkumu s MPO ČR a MŽP ČR. Svým zákazníkům firma poskytuje službu v podobě zpracování technologické části projektové dokumentace všech fází. Firma kontinuálně inovuje proces ekologického a ekonomického získávání kompostu, biopaliva, energie a biouhlu z biologicky rozložitelných odpadů.

Firma disponuje svým vlastním montážním střediskem, které se nachází v obci Albrechtice nedaleko Havířova. Vedení společnosti AGRO-EKO však sídlí v areálu Vědecko-technologického parku Ostrava, který poskytuje reprezentativní zázemí. Ostravu jako své sídlo si vedení firmy vybralo díky vysoké koncentraci výrobních i obchodních společností ve městě. Jelikož výzkumná a vývojová činnost AGRO-EKO vyžaduje díky častým konstrukčním a projektovým úpravám častý osobní kontakt, je pro firmu velmi výhodné, že řada z jejích partnerů sídlí v Ostravě a blízkém okolí. Mezi nejvýznamnější partnery společnosti patří VŠB-TU Ostrava, T.I.S. Ostrava, 1eczech s.r.o., AGS-DUO, spol. s r.o. a další. Dostupnost vysoce kvalifikovaných a ověřených odborníků v oblasti nakládání s odpady je dalším pozitivním aspektem umístění společnosti v Ostravě. Navíc je v blízkosti státní hranice s Polskem a především Slovenskem, které představuje významný podíl na exportu společnosti.

Více informací o AGRO-EKO naleznete na stránkách firmy www.agro-eko.cz.

 

 

Představujeme osobnost Mgr. Martin Duda

 

Rozhovor s Martinem Dudou, ředitelem Centra projektové podpory VŠB-TU Ostrava a výkonným manažerem projektu IT4Innovations.

 

Kam a proč investovat do vědy a výzkumu v Moravskoslezsku?Martin_Duda

Na "proč" je určitě lehčí otázka než "kam". Protože věda a výzkum jsou jedním z mála nástrojů, který může Moravskoslezský kraj využít pro zajištění své konkurenceschopnosti, samozřejmě pokud dokáže vědecké výsledky přetvářet do inovací, o něž bude na trhu zájem. Vztah mezi inovacemi a hospodářským růstem lze doložit řadou empirických studií, respektive podívejme se, jak rychle se rozvíjí jihovýchodní Asie. "Kam"? Určitě ne všude. Jsme moc, moc malí - ať už jako region či dokonce jako ČR - abychom mohli být ve všem lepší než průměrní. Problém ale nastává, když se má říci, co má šanci uspět v globální konkurenceschopnosti, a co ne a podle toho jednat. V tomto kontextu se VŠB-TUO rozhodla, že definuje šest klíčových směrů, na jejichž rozvoj chce do budoucna soustředit svou pozornost: 1. Suroviny, energetika a ekologie; 2. Informační technologie; 3. Nové materiály, konstrukce a technologie; 4. Bezpečnostní výzkum; 5. Konkurenceschopné strojírenství; 6. Řízení, rozhodování a modelování ekonomických a finančních procesů. Za perspektivní považuji zejména propojování tradičních a nových výzkumných oblastí a metod, jako například využití matematického modelování v horninovém prostředí. Zároveň je zapotřebí zmínit potřebu investic do systému podpory výzkumu a inovací a jeho jednotlivých částí - zde je možné uvést výběr a podporu talentů, podpora transferu technologií, apod.

 

Co tedy považujete za klíčový faktor pro úspěch našeho kraje na tomto poli?

Jednoznačně dostatek motivovaných a schopných lidí umějících vzájemně komunikovat. A to jak výzkumných pracovníků, tak těch, kteří zajišťují transfer jejich výsledků do praxe, kteří řídí nástroje na podporu vzdělávání, výzkumu i inovací i samotných "decision makers". Evropské fondy nám, myslím, jasně ukazují, že máme problém s jejich efektivním využitím zejména kvůli nedostatku takovýchto lidí. Je podle mě naivní předpokládat, že z několika tříčlenných výzkumných týmů uděláme jako instituce díru do světa. A i když už nám štěstěna bude přát a nějaký průlomový poznatek s aplikačním potenciálem objevíme, pak je stejně naivní předpokládat, že si bez potřebného know-how zajistíme kvalitní právní ochranu svého objevu, případně na ulici potkáme investora, který nám pomůže z naší inovace udělat prodejní trhák. Proto si myslím, že je na jednotlivých aktérech v kraji - univerzity, samospráva, podniky - aby dokázali vytvořit funkční inovační systém, jehož jednotlivé části jsou tvořeny dostatečným počtem kompetentních lidí. V tomto ohledu nezbývá než poukázat na kroky činěné v tomto směru v Jihomoravském kraji.

 

Jaké jsou hlavní problémy výzkumu na univerzitách v našem regionu?

Nerad bych odpovídal obecně, když budu konkrétní, dotknu se jen několika "hlavních" problémů. Zároveň jde většinou o problémy, kterou jsou symptomatické pro celou ČR. Co se týče výzkumu, který je realizován na akademické půdě, vnímám tato klíčová omezení: neexistuje objektivní systém hodnocení kvality prováděného výzkumu, které by naše akademické prostředí přijalo za hodno respektování a na základě kterého by bylo možné rozhodovat, kdo si zaslouží budoucí podporu a kdo musí jít z kola ven. Druhé omezení se týká řízení univerzit, které představují díky stávající legislativní úpravě nejvíce zpolitizované systémy: každá univerzita má své fakultní senáty plus univerzitní senát, které rozhodují, kdo bude v managementu univerzity. Ten se tak pak nejednou dostává do područí zájmů té či oné fakulty, skupiny zaměstnanců a nemůže tak často udělat potřebná radikální opatření. Nemalý negativní vliv sehrává i to, že to máme do Prahy ze všech nejdále - ona možnost být přítomen na jednáních různých komisí či být v častém kontaktu s lidmi, kteří navrhují či dokonce rozhodují o podobě podpory výzkumu v ČR, hraje nemalou roli.

 

Co podniká samotná VŠB, aby byla hnacím motorem výzkumu a inovací v kraji?

Určitě se chceme dále profilovat jako univerzita spolupracující s podniky na řešení praktických problémů. Smluvní výzkum za rok 2010 činil téměř 65 miliónů korun, což představovalo 3,5% z celkových příjmů. V souvislosti s již rozběhnutými projekty výzkumných center, včetně ostravského superpočítače IT4Innovations, předpokládáme další růst objemu smluvního výzkumu s aplikační sférou. Získali jsme řadu projektů v řádu stovek miliónů korun na podporu mladých výzkumných pracovníků, přilákání odborníků ze zahraničí, na popularizaci vědy mezi mladými lidmi či na práci s vyhledáváním talentů. Do budoucna vnímám potřebu soustředit významnou část pozornosti na oblast transferu technologií, a to počínaje identifikací zajímavých nápadů přes jejich transformaci do tržních produktů až po podporu zakládání firem, které s nimi budou obchodovat.

 

Mgr. Martin Duda – ředitel Centra projektové podpory, VŠB-TUO

Po studiu na Masarykově a Karlově univerzitě působil na Ministerstvu školství a na Národním ústavu odborného vzdělávání v Praze v oblasti přípravy ČR na vstup do EU. V letech 2004-2007 pak pracoval jako zástupce ředitelky České podnikatelské reprezentace při EU v Bruselu s cílem poskytnout podnikatelům know-how těžící z výhod členství v EU. Od roku 2007 zpět v rodném Moravskoslezském kraji, od roku 2009 pak na VŠB-TUO. Profesně se zabývá řízením implementace podpory výzkumu a vývoje s cílem stimulovat rozvoj regionu, v současné době pak zejména v rámci projektu ostravského superpočítače IT4Innovations.

 

 

Dobrá zpráva pro region: dvě ostravské vysoké školy se sloučí

 

VSB_TUOVysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) a Ostravská univerzita (OU) zahájily slučování. Nová vysoká škola má vzniknout do roku 2015. O jejím názvu se teprve bude jednat. Ministerstvo školství dá letos na první fázi projektu 40 milionů korun. Ostravské univerzity jsou prvními vysokými školami v republice, které se slučují.

„Informaci o slučování ostravských univerzit vítám. Je to dobrá zpráva pro celou Ostravu i region. Ostrava tím potvrdí svou roli významné univerzitní metropole. Třetí největší škola v zemi, která by získala statut výzkumné univerzity, bude hrát klíčovou roli v dalším rozvoji regionu,“ řekl k této zprávě primátor města Ostravy Petr Kajnar.

Podle rektora OU Jiřího Močkoře by fúze univerzit mohla být impulsem pro rozvoj regionu. Rektor VŠB-TUO Ivo Vondrák sdělil, že nejdříve se bude jednat o nastavení řídících orgánů celého projektu, správní rady a vyhledání řešitelů. Nejprve vznikne tým, který bude analyzovat rozdíly mezi oběma univerzitami. Zaměří se na způsob studia, výuku či řešení vědy a výzkumu. „To bude první krok: najít společnou legislativu pro obě univerzity, hledat cesty, kde si můžeme vzájemně vypomoci s výukou, nastavit nové studijní předpisy a řády," řekl Vondrák.

„Bohužel není dnes obdobný projekt, z něhož bychom se mohli poučit. Bude to věc trošku neprobádaná, která bude vyžadovat jak profesionální přístup lidí z univerzit, tak asi i externí poradenství," řekl Vondrák.

Jasný zatím není název budoucí nové univerzity, není vyloučeno, že se bude vybírat v soutěži. OU má šest fakult, studuje na ní přibližně 10 000 studentů, VŠB-TUO má sedm fakult, orientovaných především na technické a ekonomické obory, a kolem 23 000 studentů.

www.vsb.cz, www.osu.cz

 

 

Vyhlášení programu SPOLUPRÁCE - Klastry

 

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo dne 20. ledna 2012 druhou výzvu k předkládání projektů v rámci programu podpory Spolupráce - Klastry, a to formou kontinuálního, avšak časově omezeného příjmu žádostí. Na tuto výzvu je alokováno 500 mil. Kč. Program je součástí Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI) a je zaměřen na podporu vzniku a rozvoje kooperačních odvětvových seskupení - klastrů na regionální a nadregionální úrovni jako nástroje rozvoje konkurenceschopnosti ekonomiky.

Příjem elektronických registračních žádostí o poskytnutí dotace pomocí aplikace eAccount byl zahájen dnem 20. ledna 2012 a bude ukončen 30. března 2012. Příjem plných žádostí bude probíhat od 1. dubna 2012 do 29. června 2012.

Další informace k Výzvě naleznete na stránkách agentury CzechInvest www.czechinvest.org či na tomto odkazu II. výzva - k předkládání projektů - prodloužení.

 

 

Obchodní vztahy města Ostravy s Rakouskem

 

Primátor města Ostravy Petr Kajnar uvítal ve čtvrtek 19. ledna v reprezentativních prostorách Nové radnice obchodního radu velvyslanectví Rakouské republiky Nikolause Seiwalda. Po představení města Ostravy se debata stočila zejména na možnosti zvýšení zájmu rakouských investorů o podnikání v moravskoslezské metropoli.

Nikolaus Seiwald v rozhovoru s primátorem Kajnarem připomněl, že pro Rakousko je Česká republika nejdůležitějším obchodním partnerem a největším vývozním trhem ve střední a východní Evropě. Společně diskutovali také o atraktivitě města pro rakouské investory či spolupráci při řešení ekologických otázek, zejména v odpadovém hospodářství. Obě strany si mohou mnoho nabídnout v oblasti techniky. Obchodní rada Seiwald na závěr primátora Kajnara ujistil, že na atraktivní možnosti podnikání na území Ostravy a okolí upozorní rakouské firmy.