Duben

Development Newsletter!!! duben 2012

 

Inovativní region pohledem primátora města Ostravy

 

Rozhovor s primátorem města Ostravy Ing. Petrem Kajnarem o inovačních aktivitách v Ostravě i v Moravskoslezském kraji a o tom, jak si udržet pozici druhého nejrychleji se rozvíjejícího regionu ČR.

 

1. Jak vnímáte současnou pozici a image Ostravy a potažmo MSK v oblasti inovačních aktivit v porovnání s jinými kraji ČR?

Moravskoslezský kraj je z ekonomického hlediska významným regionem ČR. Tvorba HDP v kraji byla v roce 2010 čtvrtá nejvyšší z krajů po Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Významnou roli v tomto pozitivním vývoji hraje pozornost věnovaná inovačním procesům, které jsou motorem růstu konkurenceschopnosti. Kraj v čele s městem Ostrava, ale i dalšími centry, má už v tomto snažení poměrně značné výsledky a zejména v této době intenzívně pracuje na rozvoji zázemí pro nové technologie, moderní technologické postupy spojené s inovací, podpořené výzkumem a vývojem. Podporujeme také rozšíření služeb podnikatelských inkubátorů a technologických parků, a také vznik a rozvoj firem, které pracují s výsledky vývoje a výzkumu. Preferujeme společnosti, v nichž naši lidé nebudou jen montéry, ale budou se na výzkumu a vývoji podílet, v nichž budou pracovat se špičkovou technologií. Přitom vycházíme z faktu, že potenciálem technických škol a technicky vzdělaných pracovníků patří náš region k nejlepším v ČR. Infrastruktura výzkumu a vývoje je tvořena zejména čtyřmi vysokými školami a dalšími vzdělávacími institucemi, vysoký podíl na vývoji a výzkumu mají i firmy a jejich výzkumná a vývojová pracoviště.

Podporujeme také rozšíření služeb podnikatelských inkubátorů a technologických parků. Speciální skupinu tvoří instituce, které jsou orientovány na přímou podporu inovací a transfer technologií, v nichž probíhá dotažení výsledků výzkumu a vývoje do realizační fáze. Patří k nim Centrum pokročilých inovačních technologií CPIT při VŠB-TUO, IT4 Innovations, inovační centra a Vědecko-technologický park Ostrava, který je výraznou aktivitou města Ostravy. Díky úspěšnosti tohoto projektu nyní město připravuje jeho další rozšíření. Ve srovnání s jinými kraji na tom tedy nejsme špatně a po uvedení výše zmíněných institucí do praxe budeme v některých oborech stát na špici nejen v této republice. Jsme si vědomi toho, že výzkum a vývoj představuje rozhodující potenciál pro další rozvoj kraje a udržení vysoce kvalifikovaných pracovníků v regionu.

 IT4I  VTPO   PI   BIC

 

2. Jaké jsou zásadní bariéry spolupráce univerzit a podnikového sektoru? Jaká je role veřejné správy v podpoře výzkumu, vývoje a uplatňování konkrétních inovací v praxi?

Z pohledu budoucí struktury zaměstnanosti podle vzdělání lze i u nás předpokládat nárůst počtu zaměstnanců u profesí vyžadujících středoškolské a především vysokoškolské vzdělání. Proto je také kladen takový důraz na rozvíjení moderních technických oborů a oborů zabývajících se informačními technologiemi na našich vysokých školách. Například VŠB-TU patří mezi špičkové technické univerzity v České republice, jejichž vědecko-výzkumný a vývojový potenciál rozvíjí a vytváří důležitou součást inovačních aktivit Moravskoslezského kraje a České republiky. O schopné studenty se už v průběhu studia zajímají špičkové firmy a spolupracují s nimi. Bohužel stále převládá skutečnost, že jen málo vysokoškolských absolventů je dostatečně jazykově vybaveno, což je právě bariérou zejména u zahraničních firem, které do našeho kraje přicházejí a o jejichž příchod i nadále usilujeme. Proto vidím jeden z podstatných přínosů současného procesu slučování našich dvou univerzit VŠB-TU a Ostravské univerzity právě v propojení výuky technických oborů s výukou jazyků a dalších humanitních oborů, samozřejmě vedle možnosti získat po sloučení statut výzkumné univerzity.

Role veřejné správy v podpoře výzkumu, vývoje a uplatňování konkrétních inovací v praxi je významná, např. město Ostrava trvale finančně podporuje inovační projekty univerzit, např. superpočítač v rámci projektu IT4Innovations VŠB – TUO (centrum excelence), který rozvíjí obor IT. V roce 1990 tam studovalo devatenáct studentů IT, dnes jsou jich asi tři a půl tisíce, staví se nová multifunkční budova Fakulty elektrotechniky a informatiky. Snažíme se podporovat především obory s vysokou přidanou hodnotou - "znalostní ekonomiku" a tedy obecně podporovat školy nebo také technologický park.

 

3. Charakterizujte prosím Vaši představu, kde by se měl MSK v oblasti inovačních procesů a jejich související podpory nacházet v roce 2020? Do kterých oblastí/sektorů výzkumu a vývoje by měla být prioritně směřována podpora, aby se z našeho kraje stal v roce 2020 skutečný inovační region?

Osvědčenou metodou k dosažení úspěšného rozvoje ekonomik regionů vyspělých zemí světa je zvyšování investic z veřejných a soukromých zdrojů do výzkumných a vývojových aktivit, které by byly efektivně využity k inovacím v aplikační sféře, tedy v podnikovém sektoru. Náš kraj by se měl soustředit jak na tradiční obory s rozvojovým potenciálem, tak také na nová perspektivní odvětví, např. nanotechnologie, specializované služby, pokročilé informační technologie nebo kreativní odvětví - průmyslový či technický design, apod. Do těchto oblastí by měla přednostně směřovat všestranná podpora. Jen za těchto předpokladů může probíhat úspěšná přeměna našeho regionu v moderní prosperující společnost, která bude moci nabídnout jeho obyvatelům dostatek možností k seberealizaci ať už v zaměstnání nebo v jeho volném čase.

   

  

Evropská unie poskytne 283 milionů korun na Trojhalí Karolina

 

Evropská unie poskytne 283 milionů korun z Regionálního operačního programu (ROP) Moravskoslezsko na rekonstrukci a přestavbu Elektrocentrály a Ústředny bývalého dolu Karolina v Ostravě na tzv. Trojhalí. Vznikne zde zastřešené náměstí ke společenskému, výstavnímu a sportovnímu využití.

„Je to další krok ke zvelebení a oživení centra Ostravy v oblasti Nové Karoliny. Trojhalí dodá místu společenský rozměr, bude příjemným místem pro setkávání, kulturu a sport. Projekt zachová původní technický vzhled budov podle architekta Josefa Pleskota, dění a náplň objektu budou pestré,“ představuje budoucí podobu této kulturní památky primátor Ostravy Petr Kajnar.

Ostrava je spolu s Moravskoslezským krajem, Dolní oblastí Vítkovice a Vítkovice, a.s., členem zájmového sdružení Trojhalí Karolina, které vzniklo za účelem obnovení chátrajících budov.

Projekt je nyní ve fázi výběru dodavatele. Práce na budovách budou zahájeny letos v srpnu, ukončeny by měly být v březnu 2013. Celkové plánované výdaje dosahují téměř 340 milionů korun, z toho dotace z ROP Moravskoslezsko činí cca 283,7 mil. Kč.

Záměr obnovy Trojhalí je součástí Integrovaného plánu rozvoje města Ostrava – Pól regionu, na který má město vyčleněno přes 900 milionů korun z ROP Moravskoslezsko. Kromě tohoto záměru chce peníze využít například na cyklostezky podél Ostravice nebo přeměnu Porážkové ulice.

Trojhali           Trojhali2

 

 

Architecture Week Ostrava 2012

 

weekCzech Architecture Week s.r.o a Spolek pro ostravskou kulturu (SPOK) pořádají za podpory města Ostravy již čtvrtý ročník festivalu moderní a současné architektury Architecture Week Ostrava 2012. Probíhá ve dnech 2. až 29. dubna s cílem přiblížit architekturu veřejnosti. Zahrnuje výstavy, přednášky, diskusní fóra, promítání filmů či procházky za architekturou.

Svým příznivcům umožňuje festival rozšířit poznatky o práci architekta, problémech výstavby a možnostech jejich řešení, seznámit se s architektonickou historií města Ostravy i s plány na jeho další rozvoj. Dalším cílem festivalu je prezentace urbanismu a architektury města Ostravy v širších souvislostech, její historie, současný stav a také prezentace investičních a developerských příležitostí v regionu nejen tuzemským investorům.

Ostrava se stále důrazněji profiluje jako město s ambicí stát se centrem nejrychleji rostoucího regionu České republiky. Jedním ze strategických cílů města je také napomoci ke vzniku moderního a progresivního architektonického výrazu nově vznikajících stavebních objektů. Mnohé kvalitní stavby již vyrostly a stále vznikají v průmyslových zónách města, ve Vědeckotechnologickém parku, v akademických či veřejnosprávních areálech i jinde. A právě v tomto kontextu budoucího rozvoje území města se jistě stane velice přínosným a inspirujícím počinem uvedení výstavy Současný industriál, která je také součástí festivalu.

Hlavní informační centrum Architecture Week Ostrava 2012 je umístěno v Domě umění (Galerie výtvarného umění Ostrava), kde jsou návštěvníkům k dispozici všechny informace o festivalu včetně programu.

Více na www.architectureweek.cz a SPOK – Spolek pro ostravskou kulturu www.trojhlavydrak.com.

   

   

Představujeme projekt - Ostravská brána

 

Název projektu napovídá, že na jeho místě kdysi stávala městská brána. Těžko přehlédnutelný černý objekt stojí u Kostelního náměstí (s bílou fasádou filiálního kostela sv. Václava navíc kontrastuje barvou), v místě vzdáleném pouhých 200 metrů od centrálního Masarykova náměstí.

brana3Efektní černočervenou stavbu z dílny studia Kuba & Pilař architekti nelze při procházce historickou částí města minout. Stojí opravdu pár kroků od ní: základy kostela svatého Václava pocházejí ze 13. století a je nejstarší budovou ve městě.

Ostravská brána je dokonalým příkladem zajímavé moderní architektury, která respektuje nejnovější světové trendy, ale zároveň se nevyvyšuje pyšně nad své okolí, nýbrž se snoubí s historií města. Design Ostravské brány je řešen do posledního detailu: od netradiční fasády domu přes neobvykle velkoryse prostorově řešené společné prostory až po jednotlivé byty či nebytové prostory. To vše doplňují designové řešení a neobvyklé kombinace materiálů stejně jako umělecké fotografie a květináče umístěné ve společných částech domu, které rozlišují jednotlivé společné části budovy.

Společnost Metrostav Development v úzké spolupráci s architekty z renomovaného architektonického studia Kuba & Pilař architekti již ve fázi projektu vzala v úvahu urbanistickou dispozici místa. Výsledek – bytový dům Ostravská brána – proto dnes může posloužit jako klasický příklad nadčasového bydlení, které sice na první pohled zaujme netradiční architekturou, avšak není nijak okázalé.

Hlavním trumfem bytového domu je ovšem jeho poloha přímo v centru města, tedy v bezprostřední blízkosti služeb, dopravy, zábavy i historických míst. Strategické umístění v pěším dosahu Masarykova náměstí uvítají zejména lidé aktivní, kteří chtějí bydlet či podnikat ve středu města, upřednostňují kvalitu a originalitu a uznávají moderní trendy nejen v architektuře, ale i v životním stylu.

Bytový dům Ostravská brána nabízí 37 bytů v dispozičním řešení 2+kk až 4+kk a komerční část s prostorami pro obchody a služby. Většina bytů ve velikostech obytné plochy od 64 do 119 m2 je situována do 2. až 5. podlaží, první nadzemní a první zvýšené podlaží domu je vyhrazeno komerčním prostorám a technickému zázemí domu.

Projekt počítá celkem se sedmi obchodními jednotkami a originální dvoupodlažní kavárnou s venkovním posezením. Ta již funguje (CAFÉ COX) a těší se nemalému zájmu veřejnosti. V okolí bytového domu vznikla klidová zóna, tedy prostor pro relaxaci. brana2V podzemí domu jsou k dispozici parkovací stání.

Projekt Ostravská brána je navržen v tzv. městském stylu – tedy jako dům bez balkonů, hlubokých lodžií a velkých prosklených ploch. Výjimku tvoří jihozápadní fasáda s originálními lodžiemi, které jsou situovány přímo do Kostelního náměstí.

Projekt již získal značné množství ocenění, například čestné uznání v soutěži Dům roku 2010 vyhlášené městem Ostravou, cenu v kategorii novostavby na prestižní soutěžní přehlídce Grand Prix Architektů 2011 či cenu odborné poroty za urbanismus v soutěži Stavba Moravskoslezského kraje 2010. Nejnověji získal projekt Ostravská brána v soutěži Realitní projekt roku 2011 cenu odborné poroty za 3. místo v České republice a 1. místo v Moravskoslezském kraji, kde obdržel také cenu architektů.

Více na www.ostravskabrana.cz.

 

 

Představujeme společnost - Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje

 

logo_SPRSdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje je dobrovolná nezisková organizace, která se dlouhodobě podílí na vytváření předpokladů pro hospodářskou prosperitu a celkový rozvoj regionu.

Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje je zájmovým uskupením právnických osob, které vzniklo v roce 1990 pod názvem Severomoravská hospodářská unie. Hlavním důvodem jeho založení bylo přispět ke zvládnutí rozsáhlé průmyslové transformace, stanovit hlavní cíle a podpořit řešení rozvojových projektů, programu a koncepcí. V roce 1995 byla zásadně změněna jeho struktura a programová náplň. Po vzniku krajů byl jeho název upraven na Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje.

Působení Sdružení postupně překročilo regionální i celostátní rámec a počet jeho přímých členů se od konce roku 2001 do konce roku 2011 zvýšil ze sedmdesáti na sto devadesát tři. Struktura současných členů Sdružení je jedinečná v rámci České republiky i širšího okolí. Patří zde významné průmyslové podniky a podnikatelské subjekty, vysoké a odborné školy, projektové a poradenské organizace, finanční instituce, rozvojové a personální agentury, zdravotnické organizace, obce a města. Někteří z těchto členů, jako např. Společenství průmyslových podniků Moravy a Slezska či Krajská hospodářská komora MSK, zastupují i řadu subjektů dalších. Z tohoto pohledu je v rámci Sdružení zúčastněno několik tisíc podniků, podnikatelů a institucí z různých oborů činnosti. To mimo jiné znamená, že přijatá stanoviska, doporučení a priority jsou podloženy praktickou zkušeností a mají stabilní charakter.

Dobrovolná forma Sdružení zaručuje zaměření jeho činnosti na praktické výstupy. Z neznámého regionálního subjektu se tak stala instituce uznávaná v České republice i zahraničí. Uvedené skutečnosti svědčí o zájmu jeho členů podílet se na prosperitě a budoucnosti Ostravy a potažmo celého Moravskoslezského kraje.

Více na www.msunion.cz.

 

 

Představujeme osobnost - doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc.

rektor 

V únoru letošního roku byl novým rektorem Vysoké školy podnikání jmenován doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. V rozhovoru Vám přinášíme plány pana rektora v jeho nové funkci na VŠP.

  

Stal jste se rektorem vysoké školy, která si předsevzala vychovávat budoucí podnikatele. Myslíte si, že lze vyučovat a vštípit i lásku k podnikání?

Nevidím důvod, proč by to nebylo možné. Podnikání považuji za řemeslo jako každé jiné s tím rozdílem, že je poněkud komplexnější, rizikovější, a tedy náročnější na osobní angažovanost a cílevědomost. Škola nepřipravuje „hotového“ podnikatele, formuje a rozvíjí ty znalosti, vlastnosti a dovednosti, které jsou předpokladem k tomu, aby se naši absolventi dokázali rychle zorientovat na trhu práce, aby si dokázali najít tu svou parketu, jež jim zaručí uplatnění, samozřejmě také očekávanou životní úroveň. Nám ale nejde pouze o podnikatele samotné, tedy ty, kteří mají a rozvíjejí vlastní business. Vštěpujeme i ostatním našim studentům především zásadu stát se podnikavými a kreativními, což se cení v praktickém životě takřka v každém povolání a zaměstnání.

 

Jaké zkušenosti z praxe byste rád studentům předal? Co dnešním absolventům VŠ chybí?

Naprostou většinu svého produktivního života jsem působil ve výrobních firmách. Na nejrůznějších pozicích od těch nižších až po špičkové řídicí funkce. Těmito svými zkušenostmi bych rád studenty oslovoval, říkal jim bez příkras, jak to skutečně v praxi chodí, co mohou skutečně očekávat a čeho by se měli vyvarovat, aby se stali úspěšnými, oblíbenými, aby se v kariérním žebříčku pohybovali směrem nahoru. Chci jim vštěpovat zásadu, aby do praktického života vstupovali sice sebejistě, ale také s určitou pokorou. Ta dnes mnohým absolventům vysokých škol schází, podobně jako trpělivost a přiměřenost. Přiměřenost ve finančních požadavcích, přiměřenost v hodnocení vlastních schopností a dovedností.

 

Oč budete usilovat v roli rektora?

Sleduji dva klíčové cíle. Aktuální je opětovné získání magisterského studia. Chceme uspokojivě splnit veškeré připomínky a požadavky Akreditační komise, abychom tento stupeň vzdělávání mohli znovu poskytovat od nadcházejícího akademického roku. Tím druhým, dlouhodobějším cílem je naplnění záměru daleko více propojit výuku a školu vůbec s podnikatelským prostředím. Proto budeme dávat větší prostor ve výuce lidem z businessu, aby před studenty předstupovali se svými „příběhy“. Cílem je vytvořit efektivní systém, pomocí něhož bychom připravovali naše absolventy dle požadavků firem a společností, a tím zvýšili jejich uplatnitelnost na trhu práce.

 

Jednašedesátiletý rektor doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc., je absolventem oboru Systémového inženýrství Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. Rozhodující část svého produktivního života strávil v Třineckých železárnách, kde posledních 14 let působil ve funkci předsedy představenstva a generálního ředitele. Za aktivity v rámci oboru Hutnictví železa, za regionální působení i za vedení Česko-polské smíšené obchodní komory v Ostravě mu byl v roce 2008 udělen Českou manažerskou asociací titul Manažer roku. Je členem Rady vlády ČR pro výzkum, vývoj a inovace; viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR pro výzkum, vývoj, inovace vzdělávání; viceprezidentem Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, místopředsedou Rady hospodářské a sociální dohody MSK a člen vědeckých rad VŠB-TU a OSU.

 

 

Dům roku 2011

 

Město Ostrava každoročně vybírá a oceňuje stavby, které byly dokončeny nebo rekonstruovány na území města v hodnoceném období, a to formou soutěže o titul Dům roku. Do letošního již 18. ročníku soutěže přihlásili investoři celkem osm novostaveb a rekonstrukcí budov dokončených v letech 2010 a 2011, z toho šest novostaveb, jednu rekonstrukci a jednu rekonstrukci spojenou s novostavbou.DLO_pristavba

Pro udělení prestižního titulu „Dům roku 2011“ a finanční ohodnocení ve výši 300 000 korun vybrala odborná porota novostavbu Alternativní scény Divadla loutek Ostrava, která představuje kvalitní moderní architekturu s výtvarnou invencí přesahující svým významem hranice Ostravy. Autory architektonického řešení jsou Petr Hájek, Gabriela Minářová a Bronislav Stratil. První dva architekti stáli také u zrodu hlavní budovy divadla, která v soutěži o Dům roku uspěla v roce 1999. Dodavatelem stavby alternativní scény je IMOS Brno, a. s.

Odměnu ve výši 150 000 korun získává v pořadí druhé vyhodnocené dílo, jímž je Poliklinika Kostelní v Moravské Ostravě od WMA architects, dodavatelem stavby je Eiffage Construction ČR. Porota ocenila zejména citlivé zakomponování nového moderního domu do proluky ve struktuře historického městského bloku. Kromě toho komise udělila dalším budovám čestná uznání bez určení pořadí a finančního ohodnocení. Získaly je tyto tři objekty: výrobně administrativní objekt TRANSL Ostrava, pasivní administrativní budova OTAZNÍK a obchodní a administrativní budova Biskupská.

Porotu tvořili stejně jako v předchozích letech nezávislí experti z řad odborné veřejnosti, zástupci samosprávných orgánů městských obvodů, v porotě zasedli také zástupci města a odborů magistrátu.

Slavnostní ocenění vítězů se uskuteční 5. června v Alternativní scéně Divadla loutek v Ostravě.