Komentář MUDr. Zdeňka Šmehrovského, Ph. D. k vystoupení MUDr. Radima Šráma, DrSc., v pořadu Milénium

Komentář MUDr. Zdeňka Šmerhovského, Ph.D., vedoucího oddělení pro neinfekční epidemiologii a hygienu práce SZÚ Praha, k vystoupení MUDr. Radima Šráma, DrSc., v pořadu Milénium, vysílaném ČT 24 v 12:35 dne 15.4.2010:

Odborná veřejnost, zejména orgány veřejného zdraví, již delší dobu očekávají výsledky studií, které v Ostravě prováděl dr. Šrám a jeho tým. Svými předcházejícími mediálními vystoupeními totiž dr. Šrám vytvořil očekávání zásadního sdělení s kvalitativně novými informacemi o vlivu životního prostředí na zdraví obyvatel Ostravska, které by měly být podnětem pro politiky, aby začaly neprodleně konat ve smyslu ochrany zdraví obyvatel tohoto regionu. Pokud je nám známo, k publikaci výsledků jeho studie a k jejich předložení k vědecké diskuzi mezi odborníky však dosud nedošlo.

Ve svém vystoupení v ČT24 dne 15. 4. 2010 vyslovil Dr. Šrám řadu velmi závažných tvrzení o jím očekávaných zdravotních důsledcích vlivu životního prostředí na Ostravsku, zejména ve smyslu genotoxicity a karcinogenity. Šlo by o důsledky natolik závažné, že pokud by se tyto domněnky potvrdily, bylo by to alarmující. Na druhou stranu, pokud by se tyto domněnky nepotvrdily, bylo by možno jejich medializaci považovat v jistém slova smyslu za šíření poplašné zprávy.

Na základě těchto dílčích informací a poněkud vágních formulací v televizním vystoupení Dr. Šráma však nelze správnost těchto závěrů vědecky posuzovat. Pokud jde o jejich přínos, pak jsou zcela konzistentní se závěry orgánů veřejného zdraví publikovanými ve veřejně dostupných zdrojích. Vzhledem k potenciální závažnosti problému nezbývá než apelovat na Dr. Šráma, aby své výsledky zveřejnil a předložil je k vědecké oponentuře odborníky. To neznamená zpochybňování odbornosti jeho týmu, ale je to jeden ze základní principů vědecké práce. Nezáleží na tom, z jak renomované laboratoře výsledek pochází. Vědeckou hypotézu lze akceptovat jen tehdy, pokud obstojí v konfrontaci s jinými, alternativními názory. Tomuto procesu nezávislých oponentur se proto žádná vědecká práce nemůže vyhnout.

Sdělení Dr. Šráma vyvolává již nyní řadu oprávněných otázek, které je potřeba zodpovědět. Výsledky jeho hodnocení expozice se opírá o jednorázové měření v extrémních podmínkách smogové zátěže, a proto je nelze považovat za reprezentativní pro dlouhodobý obraz situace. Podezření na závažné zdravotní důsledky této expozice se opírají zejména o nález určitých změn DNA v somatických buňkách na pouhých 4 (!) subjektech, což je ze statistického hlediska vysoce problematické. Tato dílčí pozorování sice mohou generovat určité hypotézy, které však musí být dále testovány, dříve než se dospěje ke skutečně validním výsledkům. To se zatím nestalo a do doby, než se tak stane, se nelze k závěrům Dr. Šráma fundovaně vyjadřovat.

Způsob, jakým byly tyto dílčí, zatím neověřené a neprodiskutované výsledky medializovány, považujeme za jednoznačně nesprávný, odporující zásadám komunikace rizika. Nelze ho obhajovat mj. ani odvoláním na princip předběžné opatrnosti.

Vzhledem k závažnosti domněnek, které Dr. Šrám medializoval, považujeme za odborně i politicky naléhavé, aby své výsledky standardním způsobem co nejrychleji zveřejnil a předložil je k objektivní diskuzi nezávislým odborníkům.