Historické kalendárium

pro týden od 10. června do 16. června

11. červen 1498

Dnem 11. 6. 1498 je datována listina, týkající se sporu ostravských měšťanů s vladykou Janem Čamborem z Přívozu. Rozhodčími pře i vydavateli listiny byli šlechtici Václav Hřivnáč z Heraltic a na Polské Ostravě, Jiří Mníšek z Kunčic a Vratimova, Petr Osinský z Žitné a Jan Miloch ze Slavíkova, kteří též k privilegiu přivěsili své pečeti. Spor se týkal vlastnictví domu ve městě, lánu pole a možnosti na něm zřídit rybník. Ostravští se též zavázali pouštět Janu Čamborovi vodu do jeho rybníka. Písemných památek z druhé poloviny 15. století je pro dějiny Ostravy velice málo. Ale i z těch několika dochovaných dokumentů vyplývá, že ve městě došlo k hlubokým proměnám. Očividně se měnila především národnostní struktura měšťanů a představitelů města ve prospěch českého živlu. Vliv na počeštění města měli jeho zástavní páni a též příliv obyvatelstva z venkova. Pravděpodobně se v Ostravě usazoval nejeden zámožnější měšťan ze sousedních biskupských měst.


14. červen 1887

Dne 14. 6. 1887 zemřel v Moravské Ostravě Ignác Vondráček, podnikatel a manažer v hornictví a hutnictví. Ve druhé polovině 60. let 19. století se rozhodl pro samostatné podnikání a společně s bratry Gutmanny z Vídně vytvořil pachtovní společnost, která si za výhodných podmínek pronajala uhelné doly v Orlové, Doubravě a následně i spojené vítkovické doly v Petřkovicích, Hrušově, Polské a Moravské Ostravě. I. Vondráček měl nemalou zásluhu na podpoře českého kulturního života na Ostravsku. Novinový nekrolog ho charakterizoval slovy: „Jeho jméno je všeobecně váženo nejen jako průmyslníka vzorného, ale jako muže lidumilného a v potřebách vlasti vždy štědrého.“ Úspěšnost jeho podnikání odráží výše pozůstalosti, jejíž celková aktiva činila v době úmrtí 1 942 405 zlatých. Poslední rozloučení konané 17. 6. 1887 na moravkoostravském hřbitově se stalo velkou událostí za účasti 12 tisíc osob. Osobnost Ignáce Vondráčka připomínala v Ostravě dlouhou dobu šachta Ignát v Mariánských Horách, která byla po něm pojmenována jeho dětmi a později se stala součástí Dolu Jan Šverma.


16. červen 1894

narodni_dumDne 16. 6. 1894 byl slavnostně otevřen Národní dům v Moravské Ostravě (dnešní Divadlo Jiřího Myrona). Projekt byl dílem pražského architekta Josefa Srba, který vyhrál početně obeslanou soutěž. Národní slavnost byla zahájena akademií za účasti pěveckých spolků Lumír a Záboj a hornické kapely. Následující den v neděli se konal průvod ze Slezské Ostravy k Národnímu domu. Zde stavitel Jurečka odevzdal do rukou předsedy družstva Národního domu dr. E. Palkovského klíče od budovy. Následovala volná společenská zábava s tancem, která trvala až do časných ranních hodin.

Připravil Archiv města Ostravy