Historické kalendárium
19. březen 1940
Dne 19. 3. 1940 se v Bartovicích (m. č. Ostravy) v rodině horníka narodila Jarmila Vidlářová, operní pěvkyně a manželka režiséra Jiřího Měřínského. Od svých pěti let rozvíjela své hudební nadání hrou na housle. V roce 1961 absolvovala ostravskou konzervatoř, kde studovala operní zpěv pod vedením Bohumily Jechové-Lisé. Od následujícího roku už vystupovala jako stálý host v olomoucké opeře a přijala angažmá ve Státním divadle Ostrava. V roce 1964 se stala členkou operního souboru Slezského divadla Zdeňka Nejedlého v Opavě. Sopranistka Vidlářová zpívala především dramatický obor. Hlavní role ztvárnila např. v operách Dalibor (Milada), Prodaná nevěsta (Mařenka), Macbeth (Lady Macbeth), Lohengrin (Ortruda). V roce 1992 začala s výukou zpěvu na Základní umělecké škola V. Kálika v Opavě. Zemřela 13. 7. 1996 v Ostravě.
20. březen 1918
Dne 20. 3. 1918 poprvé veřejně vystoupily obnovené ostravské pěvecké spolky Lumír a Záboj a to na dobročinném večeru spolku Dobromila konaném v Národním domě. V rámci vystoupení zazpívaly čtyři ženské sbory skladby Antonína Dvořáka a Karla Bendla. První větší koncert obou uskupení se konal 14. 6. 1919 opět v Národním domě v Moravské Ostravě, kde byla představena kvůli 1. světové válce odložená premiéra děl ostravského skladatele Rudolfa Málka. Poté následovala řada menších vystoupení nejen v rámci Ostravy, ale i v okolních městech jako Doubrava nebo Karviná. Teprve o několik let později začaly svou činnost obnovovat také pěvecké odbory Sokola, případně nově vznikaly různé dělnické pěvecké spolky nebo kroužky aj.
Obrázek: Na fotografii je budova Národního domu na dnešní ul. Čs. legií v Moravské Ostravě.
24. březen 1949
Dne 24. 3. 1949 bylo usnesením plenárního zasedání Ústředního národního výboru v Ostravě rozhodnuto založit se zpětnou platností k 1. 1. a 1. 3. 1949 šest městských komunálních podniků. Byly to Dopravní podnik města Ostravy, Stavební podnik města Ostravy, Restaurace a kavárny, Smíšený podnik města Ostravy (později Sdružené živnosti – městská zastavárna, spojené plakátovací podniky a postupně většina soukromých řemeslníků a živností), Pohřební služby města Ostravy a Bytová péče a výstavba města Ostravy. Tyto organizace vznikly většinou nejen z majetkové podstaty městských podniků, ale také z konfiskovaných a znárodněných živnostenských provozoven.
Připravil Archiv města Ostravy
19. březen 1940
Dne 19. 3. 1940 se v Bartovicích (m. č. Ostravy) v rodině horníka narodila Jarmila Vidlářová, operní pěvkyně a manželka režiséra Jiřího Měřínského. Od svých pěti let rozvíjela své hudební nadání hrou na housle. V roce 1961 absolvovala ostravskou konzervatoř, kde studovala operní zpěv pod vedením Bohumily Jechové-Lisé. Od následujícího roku už vystupovala jako stálý host v olomoucké opeře a přijala angažmá ve Státním divadle Ostrava. V roce 1964 se stala členkou operního souboru Slezského divadla Zdeňka Nejedlého v Opavě. Sopranistka Vidlářová zpívala především dramatický obor. Hlavní role ztvárnila např. v operách Dalibor (Milada), Prodaná nevěsta (Mařenka), Macbeth (Lady Macbeth), Lohengrin (Ortruda). V roce 1992 začala s výukou zpěvu na Základní umělecké škola V. Kálika v Opavě. Zemřela 13. 7. 1996 v Ostravě.
20. březen 1918
Dne 20. 3. 1918 poprvé veřejně vystoupily obnovené ostravské pěvecké spolky Lumír a Záboj a to na dobročinném večeru spolku Dobromila konaném v Národním domě. V rámci vystoupení zazpívaly čtyři ženské sbory skladby Antonína Dvořáka a Karla Bendla. První větší koncert obou uskupení se konal 14. 6. 1919 opět v Národním domě v Moravské Ostravě, kde byla představena kvůli 1. světové válce odložená premiéra děl ostravského skladatele Rudolfa Málka. Poté následovala řada menších vystoupení nejen v rámci Ostravy, ale i v okolních městech jako Doubrava nebo Karviná. Teprve o několik let později začaly svou činnost obnovovat také pěvecké odbory Sokola, případně nově vznikaly různé dělnické pěvecké spolky nebo kroužky aj.
Obrázek: Na fotografii je budova Národního domu na dnešní ul. Čs. legií v Moravské Ostravě.
24. březen 1949
Dne 24. 3. 1949 bylo usnesením plenárního zasedání Ústředního národního výboru v Ostravě rozhodnuto založit se zpětnou platností k 1. 1. a 1. 3. 1949 šest městských komunálních podniků. Byly to Dopravní podnik města Ostravy, Stavební podnik města Ostravy, Restaurace a kavárny, Smíšený podnik města Ostravy (později Sdružené živnosti – městská zastavárna, spojené plakátovací podniky a postupně většina soukromých řemeslníků a živností), Pohřební služby města Ostravy a Bytová péče a výstavba města Ostravy. Tyto organizace vznikly většinou nejen z majetkové podstaty městských podniků, ale také z konfiskovaných a znárodněných živnostenských provozoven.
Připravil Archiv města Ostravy