Vyhledávání

Historické kalendárium

pro týden od 26. listopadu do 2. prosince

27. listopad 1919

Dnem 27. 11. 1919 je datován výnos ministerstva vnitra Československé republiky, kterým se mění název města Polská Ostrava na Slezská Ostrava. Změnu názvu navrhoval obecní výbor již v roce 1905 mimo jiné s odůvodněním, že poštovní zásilky leckdy chodí do Haliče a zdrží se osm i více dní. Vídeňské ministerstvo vnitra však tehdy návrh neschválilo. Je zajímavé, že proti změně názvu byli i čeští vlastenci ve Slezsku Vincenc Prasek a Věnceslav Hrubý. Básník Petr Bezruč na znamení nesouhlasu s přejmenování uveřejnil již dříve napsanou báseň Polská Ostrava. 

28. listopad 1908

Dne 28. 11. 1908 bylo zřízeno první stálé kino ve Vítkovicích. Nalézalo se v Dělnickém domě a bylo představenstvem této instituce také provozováno. Mezi asi čtyřiceti kiny, které na území Ostravy postupně vznikaly, patřilo k nejstarším. V roce 1913 bylo otevřeno kino Central v budově pozdějšího kina Jas. Kinolicenci vlastnil František Schober a podle dochovaných zpráv biograf uváděl německé filmy. Další vítkovické kino bylo založeno po první světové válce v budově Českého domu. 

29. listopad 1790

rieplDne 29. 11. 1790 se v rakouském Grazu narodil technik, manažer a vědec Franz Xaver Riepl (zemřel 25. 4. 1857 ve Vídni). Pro rozsáhlé teoretické vědomosti i smysl pro řešení technických a ekonomických problémů hornictví a hutnictví byl zván různými podnikateli jako odborný poradce. Jeho působení na Ostravsku začíná v roce 1825, když se připravovalo převzetí železáren ve Frýdlantě n. O. do vlastní režie arcibiskupství a kapituly. Olomoucký arcibiskup kardinál Rudolf Habsburský Franze Riepla povolal, aby vypracoval projekt hospodářského a technického rozvoje železáren v Pobeskydí. Ten doporučil rozšířit frýdlantskou huť o pět zkujňovacích výhní, rozšířit výrobu drátu, zdokonalit odlévání železa a založit novou válcovnu. Zpracoval také projekt stavby hutě, která by v té době nejmodernější technologií pudlováním, používajíce jako paliva ostravského černého uhlí, zkujňovala a válcovala surové železo vyrobené ve Frýdlantě. Později projekt rozšířil o stavbu koksových pecí. Právem jej lze považovat za duchovního otce Rudolfovy hutě (založené 1828), předchůdce Vítkovických železáren. Ve 30. letech se angažoval při realizaci myšlenky levného a rychlého železničního spojení Vídně s ostravskými ložisky uhlí a haličskými doly na sůl ve Wieliczce a Bochni, známé jako Severní dráha Ferdinandova.

Foto: Franz Xaver Riepl (1790-1857) na dobovém obrázku.

                                                                                                                                                  Připravil: Archiv města Ostravy