Historické kalendárium

pro týden od 5. listopadu do 11. listopadu

6. listopad 1927

Dne 6. 11. 1927 byla dána do provozu dráha Svinov-Kyjovice dlouhá 12,8 km, svou polohou jedna z nejhezčích na Ostravsku. Definitivní svolení k její stavbě dalo v červnu 1920 ministerstvo železnic. V červnu 1923 začala firma bratří Špačkové ze Slezské Ostravy stavět a již 2. srpna 1925 mohl být na prvním úseku ze Svinova do Vřesiny slavnostně zahájen provoz. Uvažovalo se o prodloužení dráhy do Pusté Polomi, ba i do Hradce nad Moravicí a do Opavy. K tomu však již nedošlo. I tak se dráha stala pro celý kraj velkým dobrodiním. Umožnila dělníkům každodenní návrat k rodinám, ale i dopravu dřeva, uhlí, mléka a jiných průmyslových a zemědělských produktů. Její stavbu jeden z obyvatel Dolní Lhoty (tam byla trať dovedena v listopadu 1926) náležitě ocenil: „Ani očami něchtěli věřiť lude v naši dědině, že se ma stavjať draha Svinov-Lhota-Opava. To bylo radošti po celej dědině, najvěc mezi dělnikoma, že už něbudu mušeť dvě hodiny cesty smykať se až do Svinova na tramway. Ale staři kyvali hlavoma, že to jakživ něni pravda, že by raz mašina mohla ježdiť kole Lhoty.“ 

8. listopad 1922

Dne 8. 11. 1922 se Radvanice staly sídlem ostravské diecéze církve československé. V jejím čele stál zdejší duchovní správce biskup Ferdinand Stibor. Radvanice jsou pro historii čs. církve významným místem, neboť zde byla 15. ledna 1920 jako první v republice ustavena náboženská obec této církve. Již v roce 1921 se k nové církvi v Radvanicích hlásilo 4 516 členů, zatímco k evangelické 434 a k židovské víře 68. V roce 1925 si čs. církev vybudovala vlastní Husův sbor, do té doby k bohoslužbám užívala římskokatolický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. Biskup Ferdinand Stibor byl původně římskokatolickým farářem. Byl často překládán, sloužil v Dolní Lipové, Skalici, Dobré, Jistebné u Jablunkova, Slezské Ostravě a jako římskokatolický farář naposledy v Radvanicích. 

11. listopad 1925

foltynDne 11. 11. 1925 se v Brušperku narodil primátor města Ostravy Eduard Foltýn (zemřel 21. 4. 1992 ve Frýdku-Místku). Vstup do KSČ v roce 1947 a únorový převrat v roce následujícím odstartovaly jeho kariéru funkcionáře. V období let 1968–69 Foltýn, jak výmluvně dokládá pozdější charakteristika poslance: „stál pevně na pozicích marxismu-leninismu a proletářského internacionalismu.“ Primátorem Ostravy se stal 17. 12. 1971 a v této funkci setrval tři po sobě následující volební období. Protože většinu svého života pracoval ve stavebnictví i jako primátor se zajímal o problematiku výstavby a rekonstrukce centra Ostravy. Modernizace městského jádra však byla i v tomto období bohužel spojena s řadou necitlivých demolicí, při nichž byly zničeny historicky nenahraditelné objekty, např. staré krematorium, domy na ulici Velké (tzv. lauby), některé domy na Masarykově náměstí aj. Na druhé straně byla zahájena stavba Krajské nemocnice v Porubě, obnovena komunikační sítě města a rozšířena síť městské hromadné dopravy.

                                                                                                                                                       Připravil: Archiv města Ostravy