Historické kalendárium

pro týden od 27. srpna do 2. září

27. srpen 1884

tlapakDne 27. 8. 1884 se narodil Rudolf Tlapák, středoškolský profesor na českém klasickém gymnáziu v Moravské Ostravě a významný představitel českého veřejného života v Ostravě první poloviny 20. století. Předválečný člen Sokola a Matice ostravské strávil první světovou válku v Rusku, kde po téměř čtyřletém zajetí vstoupil do československých legií. Po návratu se vrátil k učitelské profesi, v roce 1934 se stal ředitelem státního čs. gymnázia v Moravské Ostravě. S jeho jménem jsou spojeny aktivity v kulturních a osvětových institucích jako např.: Lidové univerzitě Masarykově, Kulturní radě pro širší Ostravsko, Okresním osvětovém sboru, Ústřední knihovní radě či Spolku pro vystavění a udržování výstavního pavilonu. V letech 1924-1939 předsedal jednotě Čsl. obce legionářské v Moravské Ostravě. Pro své národní uvědomění a politickou orientaci se stal obětí nacistické perzekuce, v září 1939 byl zatčen gestapem v rámci akce Albrecht I. a v říjnu 1940 v koncentračním táboře v Oranienburgu u Berlína zahynul. V roce 1948 mu byl prezidentem republiky udělen Československý válečný kříž 1939 in memoriam. V Ostravě-Hrabůvce je po něm pojmenována ulice.

29. srpen 1944

Dne 29. 8. 1944 zažila Ostrava za druhé světové války největší a nejtragičtější letecký nálet, který provedly americké bombardéry typu B 24 Liberator z jihoitalské letecké základny v Bari. Letecký poplach byl vyhlášen v 10.45 hod. a trval do 11.55. Svazy letadel v počtu asi 400 přelétávaly v pěti vlnách od jihu k severu. Nálet byl plošný, provedený kobercovým způsobem. Zasaženy byly nejen z vojenského hlediska strategické Vítkovické železárny, Rütgersovy chemické závody v Zábřehu nad Odrou či šachty na Slezské Ostravě, zároveň však byly zasaženy i obytné oblasti města. Ztráty na lidských životech přesáhly 400 civilistů.

1. září 1900

Dne 1. 9. 1900 bylo v Moravské Ostravě zřízeno říšským zákonem č. 126/1900 okresní hejtmanství. Do té doby se zde z politických institucí nacházel jen okresní soud a policejní komisařství. Díky své velikosti a hospodářskému významu se Moravská Ostrava na zlomu 19. a 20. století stala oprávněně také střediskem politické správy. Politický okres tvořilo 14 moravských obcí vyčleněných z bývalého politického okresu Místek. Prvním okresním hejtmanem se stal Karel Spengler a původní umístění nového politického úřadu se nacházelo na bývalé Hviezdoslavově ulici (dnes ulice Dr. Šmerala). Od roku 1928 bylo sídlo okresního úřadu přemístěno do dokončeného levého křídla Nové radnice.

                                                                                                                                                           Připravuje: Archiv města Ostravy