Historické kalendárium
12. prosinec
Dne 12. 12. 1932 zemřel v Kloboukách u Brna zakladatel Ostravského muzea Karel Jaromír Bukovanský (24. listopadu 1844, Ždánice, okr. Hodonín). Více než třicet let působil v závodní škole knížete Salma v Polské (dnes Slezské) Ostravě. V roce 1871 založil český čtenářský spolek pro horníky, v roce 1881 pěvecký spolek Lumír v Moravské Ostravě, v roce 1883 pěvecký spolek Záboj v Polské Ostravě. Položil základy ostravského muzejnictví, byl spoluzakladatelem muzea v Orlové. Zabýval se dějinami oblasti, genealogií šlechtických rodů, archeologií (sám kopal na Slezské Ostravě), sbíral historické a národopisné památky. V roce 1898 jej císař vyznamenal Zlatým záslužným křížem.
14. prosinec
Dne 14. 12. 1523 udělil český král Ludvík Jagellonský listinou sepsanou v Prešpurce (Bratislavě) městu Ostravě na žádost olomouckého biskupa Stanislava I. Thurza třetí výroční trh. Měl se konat o Třech králích po osm dní. Výslovně se uvádělo, že jde o obnovu starší výsady, aby obyvatelé města Ostravy, „majíc takovou milost a obdarování naše, tím lépe a dostatečněji se opravovati a živnosti své vésti mohli“. Zároveň se všichni úředníci a poddaní království českého, markrabství moravského a knížectví slezského nabádali, aby Ostravským v konání jarmarku nepřekáželi.
Na snímku: Listina Ludvíka Jagellonského udělující městu Ostravě právo na konání třetího výročního trhu
16. prosinec
Dne 16. 12. 1715 se k Moravské Ostravě přiblížil orientální mor od roku 1713 řádící v českých zemích a kterému padly za oběť desetitisíce lidí. Z moci úřední byly uzavřeny městské brány, město obklíčil vojenský sanitní kordon. Vojsko stálo také v Polské Ostravě, jejíž obyvatelstvo nemělo na moravskou stranu přístup. Mor se rychle šířil, lidé v uzavřeném městě byli ponecháni svému osudu. Teprve mrazy zastavily šíření epidemie. Zvláštní komisaři pak dohlíželi na čištění zamořených obydlí, likvidaci nábytku a oděvů, které se hromadně spalovaly. Značné ztráty utrpěl také vojenský kordon. Lidé se mohli stěhovat do domů označených křížem, ve kterých vymřeli všichni obyvatelé. Počet obětí moru není znám, obyvatelstvo však bylo zdecimováno. Např. ze soukenických mistrů, kterých bylo na počátku 18. století na 70, zbylo na živu jen patnáct.
Připravuje: Archiv města Ostravy
12. prosinec
Dne 12. 12. 1932 zemřel v Kloboukách u Brna zakladatel Ostravského muzea Karel Jaromír Bukovanský (24. listopadu 1844, Ždánice, okr. Hodonín). Více než třicet let působil v závodní škole knížete Salma v Polské (dnes Slezské) Ostravě. V roce 1871 založil český čtenářský spolek pro horníky, v roce 1881 pěvecký spolek Lumír v Moravské Ostravě, v roce 1883 pěvecký spolek Záboj v Polské Ostravě. Položil základy ostravského muzejnictví, byl spoluzakladatelem muzea v Orlové. Zabýval se dějinami oblasti, genealogií šlechtických rodů, archeologií (sám kopal na Slezské Ostravě), sbíral historické a národopisné památky. V roce 1898 jej císař vyznamenal Zlatým záslužným křížem.
14. prosinec
Dne 14. 12. 1523 udělil český král Ludvík Jagellonský listinou sepsanou v Prešpurce (Bratislavě) městu Ostravě na žádost olomouckého biskupa Stanislava I. Thurza třetí výroční trh. Měl se konat o Třech králích po osm dní. Výslovně se uvádělo, že jde o obnovu starší výsady, aby obyvatelé města Ostravy, „majíc takovou milost a obdarování naše, tím lépe a dostatečněji se opravovati a živnosti své vésti mohli“. Zároveň se všichni úředníci a poddaní království českého, markrabství moravského a knížectví slezského nabádali, aby Ostravským v konání jarmarku nepřekáželi.
Na snímku: Listina Ludvíka Jagellonského udělující městu Ostravě právo na konání třetího výročního trhu
16. prosinec
Dne 16. 12. 1715 se k Moravské Ostravě přiblížil orientální mor od roku 1713 řádící v českých zemích a kterému padly za oběť desetitisíce lidí. Z moci úřední byly uzavřeny městské brány, město obklíčil vojenský sanitní kordon. Vojsko stálo také v Polské Ostravě, jejíž obyvatelstvo nemělo na moravskou stranu přístup. Mor se rychle šířil, lidé v uzavřeném městě byli ponecháni svému osudu. Teprve mrazy zastavily šíření epidemie. Zvláštní komisaři pak dohlíželi na čištění zamořených obydlí, likvidaci nábytku a oděvů, které se hromadně spalovaly. Značné ztráty utrpěl také vojenský kordon. Lidé se mohli stěhovat do domů označených křížem, ve kterých vymřeli všichni obyvatelé. Počet obětí moru není znám, obyvatelstvo však bylo zdecimováno. Např. ze soukenických mistrů, kterých bylo na počátku 18. století na 70, zbylo na živu jen patnáct.
Připravuje: Archiv města Ostravy