Historické kalendárium

pro týden od 5. února do 11. února

5. února 1571 

Olomoucký biskup Vilém Prusinovský z Víckova poslal do Ostravy písaře manského práva Jiříka Kamenohorského z Kamenné Horky, aby důkladně napomenul ostravské měšťany a jejich faráře Jana Chololeckého za to, že se přiklánějí k luterství. Ostravským hrozil svou nemilostí a potrestáním, kdyby neuposlechli. Výsledkem bylo zatčení kněze Chololeckého a jeho věznění na Hukvaldech. Ten byl sice za slib, že se nebude protivit katolické víře propuštěn, ale do Ostravy se již nevrátil. Na jeho místo poslal biskup již 10. února kněze Jana Rokytu, vikáře olomoucké kapituly. Ten si počínal při duchovní správě energicky a získal si oblibu. Již v roce 1576 však z Ostravy odchází. Jak sdělují prameny, časem opět rostla nechuť ostravských měšťanů ke katolické víře, a proto Rokyta požádal o místo oltářníka u sv. Apolináře v Olomouci.

8. února 1891 

8. února roku 1891 se narodil v Mladé Boleslavi budoucí chemik a podnikatel Jan Ručka. Do Moravské Ostravy přišel v roce 1897 se svým otcem, který se tu stal ředitelem české reálky. V roce 1921 si otevřel vlastní živnost, zabývající se výrobou krystalické sody, mýdla, barev a tužek. Po skromných začátcích v malé dílně přenesl provoz v letech 1924–1926 do objektů na Hornopolní ulici v Moravské Ostravě a zahájil tovární výrobu. V roce 1933 rozšířil svoji továrnu o další budovy v Mariánských Horách. Časem se výrobní sortiment rozrostl o margarin, sádlo a umělé pokrmové tuky. Jednalo se o středně velkou firmu, která na konci 30. let 20. století zaměstnávala šest desítek lidí. V té době získala velkou zakázku na zásobování mýdlem soudů a vězeňských zařízení v tehdejší Československé republice. Po únorovém převratu v roce 1948 byla továrna znárodněna a začleněna do národního podniku Milo Olomouc. Jan Ručka se stal jeho zaměstnancem. Zemřel 21. prosince 1977 v Praze.

10. února 1901

V roce 1901 dne 10. Února se v Bohumíně konala společná konference ostravsko-karvinských hornických odborových organizací Prokop, Síla a Svornost. Tyto organizace sdružovaly 855 členů a k předním činitelům patřil i Petr Cingr. Bylo dohodnuto organizační sjednocení a dále, že horníci vystoupí za osmihodinovou pracovní dobu, a to na veřejných schůzích v Moravské Ostravě a v Orlové. Ke schválení zákona o devítihodinové pracovní době v hornictví došlo na jaře 1901. Skončila tak dvanáctihodinová dřina, která sice nebyla všude praktikována, ale starý zákon z roku 1884 ji umožňoval. 

Popisky k ilustracím: reklama továrny Jana Ručky z období 1. republiky (výběr); Petr Cingr, 1850–1920, odborový předák 

Připravil Archiv města Ostravy