Historické kalendárium

pro týden od 8. května do 15. května

9. květen 1894

Před dolem Trojice ve Slezské Ostravě došlo 9. května 1894 ke srážce stávkujících horníků s četnictvem. Před šestou hodinou ranní se u kostela na Polské Ostravě shromáždilo asi 1000 horníků Wilczkových dolů. Po šesté hodině ranní se dav hnul směrem k ředitelství Wilczkových dolů, kde se mělo vyjednávat o požadavcích stávkujících. Zhruba sto metrů před jámou Trojice byli horníci zastaveni kordonem devíti četníků, jejichž velitelem byl strážmistr Josef Mark. Horníci v čele zástupu žádali o vstup na jámu, kde se chtěli přesvědčit, zda tam někdo pracuje. Nastalo vyjednávání trvající přibližně dvacet minut. Velitel Mark, který měl rozkaz nikoho na šachtu nevpouštět, byl ochoten vpustit na jámu skupinu čtyř horníků. Na to stávkující nepřistoupili z obavy, že skupina bude ihned zatčena. Situace se stala velmi kritickou, četníci ustoupili několik kroků zpět, zástup postoupil vpřed asi o čtyři kroky, protože do něj vjely zezadu nákladní povozy. Strážmistr Mark považoval pohyb za útok a vydal povel ke střelbě, vypáleny byly tři salvy. Následky byly děsivé, při střelbě bylo zabito či na její následky zemřelo 12 horníků, 23 těžce raněných bylo dopraveno do nedaleké nemocnice, další ranění byli ošetřeni a ponecháni v domácí péči.

13. květen 1926

Rozsáhlé memorandum ostravského radioklubu vyslovující požadavek zřídit v Moravské Ostravě rozhlasovou stanici i rozhlasové studium je datováno dnem 13. května 1926. Od počátku vysílání Československé radiofonní společnosti Radiojournal (pozdějšího Československý rozhlas) v roce 1923 vzniká řada „radioklubů". Tvořili jej skupiny radioobchodníků, radiových kutilů, techniků amatérů, pořizujících si ze součástek a technických stavebnic primitivní rozhlasové přijímače. V Moravské Ostravě vyvíjel činnost velmi aktivní radioklub už od roku 1924. Slyšitelnost vysílání z Prahy a Brna byla dosti špatná a radioklub se dožadoval nějaké nápravy. Jeho činnosti si povšimla i Kulturní rada pro širší Ostravsko, koordinující v ostravské oblasti osvětovou a kulturní činnost. Vypracované memorandum o 6 archových stranách se obracelo přímo na ministerstvo pošt a telegrafů a zdůrazňovalo nutnost zřídit v Moravské Ostravě radiotelegrafickou vysílací stanici. Svůj podpis připojili představitelé důležitějších osvětových korporací Ostravska. Pravidelné vysílání ostravské rozhlasové stanice bylo zahájeno 1. 7. 1929.

11. květen 1972

V Příboře se 14. 7. 1895 narodil prozaik, básník, kronikář a vlastivědný pracovník Josef Kresta. Po první světové válce vstoupil do služeb policie v Moravské Ostravě a dosáhl zde hodnosti vrchního kriminálního inspektora. Pod pseudonymem Jan O. Bor vydal ve 30. letech 20. století obsažnější práce: Oběti strojů – román ze života dělníků Vítkovických železáren, a Ocúny hald – románovou reportáž ze života pověstné Brenpartie na struskových haldách v Hrabůvce. V roce 1933 odešel na vlastní žádost do Českého Těšína, kde napsal a uvedl několik divadelních her. Od roku 1946 se usadil ve Vítkově. Kromě zaměstnání u policie se zapojil do místní kulturní a osvětové práce. Začal vést novou kroniku města Vítkova, věnoval se též kronikám blízkých obcí nebo dějinám hradu Vikštejna. Josef Kresta zemřel 11. 5. 1972 ve Vítkově.

Popisek k ilustraci:
Titulní list knihy Josefa Kresty Ocúny hald.

Připravil Archiv města Ostravy