Historické kalendárium

pro týden od 28. prosince do 3. ledna

29. prosinec 1983

Dne 29. 12. 1983 zemřel v Ostravě Antonín Brož, herec, režisér, operní a operetní zpěvák, autor scénické hudby.  Narodil se 9. 9. 1895 v Kunovicích u Uherského Hradiště do rodiny kočovných herců Karla a Kateřiny Brožových. Na jevišti se objevoval od dětství, vydatně pomáhal také v zákulisí (napovídal, rozepisoval role aj.). V době I. světové války narukoval, pro hudební nadání (hra na housle) ho přeložili k vojenské hudbě. Od roku 1919 hrál divadlo v Brně. V letech 1922–41 zakotvil v Ostravě. Herecké zkušenosti zúročil v angažmá v Praze (1941–1945). Kromě divadla si zahrál ve filmu (Ryba na suchu, Klíč aj.). Největší filmovou příležitost dostal v roli továrníka Krutiny ve filmu Muži nestárnou (1942). V sezóně 1945–46 získal stálé angažmá v Ostravě, ale pro neustálé střídání ředitelů odešel v roce 1947 do opavského divadla. 1. ledna 1954 se do Ostravy vrátil natrvalo, poslední divadelní roli vytvořil v roce 1969. Na sklonku života se pustil do sepisování rodinné kroniky a věnoval se malování.

31. prosince 1888

Dne 31. 12. 1888 byl zrušen katolický hřbitov v Moravské Ostravě (dnešní Husův sad). Městský hřbitov na sever od hradbami ohrazeného města, nedaleko Přívozské brány, byl založen kolem roku 1660. Sloužil pro pohřbívání chudých obyvatel v době epidemií jako tzv. výpomocný. Od roku 1784 se stal hlavním městským hřbitovem, když nahradil výnosem císaře Josefa II. zrušený hřbitov při kostele sv. Václava. Svému účelu sloužil do roku 1875, kdy se zde konal poslední pohřeb. Od roku 1898 byla lokalita přeměněna na park císaře Josefa II. Z té doby se dochovala pouze neogotická kaplička sv. Alžběty, která je zasvěcena císařovně Alžbětě, přezdívané Sissi. Postavena byla v letech 1899–1900 podle návrhu stavitele Hanse Ulricha, vysvětili ji 18. 8. 1900. Kompletní rekonstrukcí prošla v r. 2009.

1. leden 1874

Dne 1. 1. 1874 byl pro závody Karolina a Šalomoun zaveden tzv. dobrovolný přídavek horníkům jako způsob jejich zainteresování na vyšším výkonu.  Inicioval jej  Ignác Vondráček (1819–1887), podnikatel a manažer v hornictví a hutnictví, nájemce dolů v ostravsko-karvinském revíru.  Přípis vyhlašující jeho zavedení sepsal Vondráček vlastnoručně a začínal slovy: „Umínil jsem si vám dokázati, že si každého pořádného robotníka milerád všimnu a že k jeho dobrému všechno s radostí vykonám.“ Jednalo se o prémiování horníků v podzemí a vozačů na povrchu při dosažení předem stanoveného výdělku ve výši 20 až 30 zlatých měsíčně. Právo k manipulaci s těmito penězi měl zaměstnavatel, který je horníkům ukládal na vkladní knížky. Vklady byly úročeny, vypláceny při nemoci, sňatku, úmrtí, koupi realit aj. V případě odchodu pracovníka ze zaměstnání byl přídavek vyplacen až po půl roce. Tyto finance tvořily peněžní jistotu pro zaměstnance a zároveň umožňovaly zaměstnavateli vytvářet si kapitálovou rezervu pro další aktivity. Později (1882) byl zaveden i na ostatních dolech Spojených vítkovických uhelen.

Popisek k ilustraci:
Kaplička sv. Alžběty v parku císaře Josefa II. (dnes Husův sad) v Moravské Ostravě (přelom 19. a 20. století).

Připravil Archiv města Ostravy