Vyhledávání

Historické kalendárium

pro týden od 20. dubna do 26. dubna

20. duben 1775

Dne 20. 4. 1775 dorazila do Vídně petice města Moravské Ostravy adresovaná císařovně Marii Terezii. Petice je dojímavým výčtem přírodních pohrom, válečných strádání a morových ran, které postihly město od třicetileté války a zároveň žádostí, aby město nemuselo prodávat obecní nemovitosti. Celou supliku lze označit za analýzu hospodářské situace města opřenou o skutečné události, jichž se podepsaní radní v čele s purkmistrem Vavřincem Máchou a cechmistry dovolávají. Autorovi (nebo autorům) nelze upřít obratnost v koncipování, dobrou znalost místních poměrů a přesvědčivost všech vývodů. Je to patrné z toho, že císařský dvůr poslal petici k prověření moravskému guberniu do Brna, které ji po vyjádření krajského úřadu v Přerově doporučilo ke kladnému vyřízení. Město Moravská Ostrava tak dosáhlo výjimky z všeobecného nařízení a obecní nemovitosti nemuselo prodávat.

22. duben 1921

Dne 22. 4. 1921 se narodil v Michálkovicích akademický sochař Konrád Babraj (zemřel 26. 5. 1991 v Brně). Umělecká studia absolvoval za 2. světové války na Škole umění ve Zlíně u prof. Vincence Makovského. V letech 1947–1950 pracoval jako asistent na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství v Brně. Od zřízení Svazu čs. výtvarných umělců byl členem brněnského krajského střediska. Sochař Konrád Babraj často spolupracoval s architekty, proto je jeho dílo převážně spjato s architekturou. Řada jeho významných prací je umístěna v Ostravě a na Ostravsku. Především sousoší Rudoarmějec a hutník na Památníku Rudé armády v Komenského sadech (1946–1947) nebo také Pomník Miloše Sýkory(1965) u Mostu Miloše Sýkory. Jeho sochařská díla jsou zastoupena v galerijních sbírkách v Brně, Zlíně i Ostravě.

26. duben 1945

Dne 26. 4. 1945 byl zahájen útok Rudé armády na Krásné Pole. Obec patří spolu s Plesnou, Pustkovcem, Porubou, Svinovem, Martinovem a Třebovicemi k těm částem dnešní Ostravy, ve kterých probíhaly před sedmdesáti lety těžké osvobozovací boje. První rudoarmějci dosáhli středu obce až kolem šesté hodiny večer, neobsadili však celou vesnici. Naopak z jižního okraje předsunuté hlídky stáhli, takže Němci dokázali do následujícího dne opět dobýt zpět polovinu Krásného Pole. O tu se pak na druhý den rozpoutal tuhý boj, a protože se nedařilo vytlačit obránce silami sovětské pěchoty „domy s Němci se musely vybombardovat nebo vypálit, jiné cesty nebylo“, tak komentoval situaci místní kronikář. Pokud domy nebyly zničeny letectvem nebo dělostřelectvem, zapálily je samy ustupující německé jednotky, aby kryly ústup. Němci se z obce stáhli teprve 28. 4. Při osvobozování Krásného Pole padlo 79 rudoarmějců a 26 místních občanů, zcela zničeno bylo 77 obytných domů a 72 hospodářských budov.

Popisek k ilustraci:
Sousoší Rudoarmějec a hutník, součást Památníku Rudé armády v Komenského sadech. Snímek byl pořízen v ateliéru sochaře Konráda Babraje, který je vpravo dole ve vojenské uniformě.

Připravil Archiv města Ostravy