Historické kalendárium

pro týden od 30. června do 6. července

30. červen

Dne 30. 6. 1854 se v Moravské Ostravě narodil důlní podnikatel Vladimír Vondráček, jako druhý ze šesti dětí Ignáta Vondráčka, rovněž podnikatele v báňském průmyslu. Po absolutoriu české reálky v Praze se zapsal v roce 1872 na polytechnický ústav tamtéž, kde studoval mineralogii, geologii, paleontologii, chemii a hutnictví. O rok později začal pracovat ve Vítkovických kamenouhelných dolech a od roku 1875 působil na jámě Žofie v Orlové. Oba tyto podniky spoluvlastnil jeho otec. Následně byl jmenován ředitelem Vítkovických kamenouhelných dolů a Doubravsko-orlovského horního těžířstva. Po smrti otce v roce 1887 převzal správu veškerého rodinného majetku, který zahrnoval doly na Ostravsku, Karvinsku, Chebsku, Loketsku, Sokolovsku a Rakovnicku. V roce 1890 společnost, jejímiž spolumajiteli byli jeho sourozenci, otevřela důl Ignát v Mariánských Horách, pojmenovaný na počest jejich otce. Vladimír Vondráček byl vychováván v českém duchu, byl členem spolků Horník, Hornicko-hutnického spolku, předsedou Občanské besedy a Matice ostravské. V letech 1882–1888 byl členem zastupitelstva města Moravské Ostravy. 11. 8. 1897 zahynul při pádu z koně v rakouském letovisku Semmering.

30. červen

Dne 30. 6. 1994 byla vytěžením posledního vozíku na Dole Odra v Přívoze ukončena těžba uhlí na území města. Odpoledne uspořádali havíři tryznu za zaniklé ostravské šachty, položili čtyři kusy uhlí a věnce k soše horníka před ředitelstvím OKD na Prokešově náměstí a zapálili svíčky. Hornickou hymnou byla završena více než dvousetletá tradice dolování v Ostravě, kterou v současnosti připomínají dvě jámy dolu Jeremenko, sloužící k čerpání důlních vod z ostravské dílčí pánve, zakonzervované těžní věže zasypaných dolů (národní kulturní památka důl Hlubina, důl Jindřich, starší těžní věž dolu Petr Bezruč aj.) či odplyňovací komínky určené ke kontrolovanému úniku metanu ze starých důlních děl.

1. červenec

Na základě nařízení vlády Protektorátu Čechy a Morava se s účinností od 1. 7. 1941 stala Moravská Ostrava statutárním městem a bylo s ní sloučeno osm obcí z politického okresu frýdeckého (Heřmanice, Hrušov, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Michálkovice, Muglinov, Slezská Ostrava a Radvanice) a čtyři obce z politického okresu moravskoostravského (Nová Bělá, Stará Bělá, Hrabová, Výškovice). Z ekonomického a urbanistického hlediska racionální počin však znamenal likvidaci dosud převážně českých zastupitelstev připojených obcí a další krok v germanizaci Ostravska.

Popisek k ilustraci:

Snímek posledního vozíku uhlí vytěženého v Ostravě.

Připravil Archiv města Ostravy