Historické kalendárium

pro týden od 17. března do 23. března

19. březen 1562

Dne 19. 3. 1562 přikázal olomoucký biskup Marek, aby ostravští řezníci zásobovali masem především vlastní město. Reagoval na množící se stížnosti obyvatel, že řezníci vozí nejlepší maso na prodej do Opavy i jinam a v Ostravě je masa nedostatek. Dobytek k porážce nakupovali ostravští řezníci v Polsku a dále jej prodávali do Olomouce a Vídně. Řeznický cech v Moravské Ostravě, poprvé prameny připomínaný v r. 1396, patřil k nejstarším a nejpočetnějším ve městě. Na konci 16. století měl cech šestnáct masných lávek, jak se říkalo dřevěným boudám, kde řezníci nabízeli své výrobky. V Ostravě lávky bývaly za radnicí. Kolem r. 1839 se prodej přesunul na hlavní náměstí. Činnost cechu ukončilo vydání nového živnostenského řádu v r. 1859, který zrušil jakoukoliv regulaci v oblasti živností a řemesel.

19. březen 1911

V neděli 19. 3. 1911 o půl dvanácté se na ostravské promenádě na Hlavní třídě objevila dáma v kalhotové sukni, nejnovějším módním výstřelku, který tehdy působil rozruch po celé Evropě. Za pár minut již odvážnou mladou dámu obklopovalo na 2 000 zvědavců, kteří se nezdrželi posměšných komentářů. Nakonec musela zasáhnout policie, která ženě razila cestu. Po půl hodině průkopnice nové módy z korza zmizela do postranní uličky. Roli modelky přijala jedna z prodavaček obchodu s módním zbožím Josefa Nohela, za jehož výkladní skříní na náměstí si mohli obyvatelé Ostravy kalhotový kostým prohlížet. Podle místního tisku se kalhotová sukně z modré lehké látky „vyjímala na slečně velmi pěkně" a bude prý „v Mor. Ostravě za krátko přijata s klidem a nezpůsobí již žádný rozruch". Na začlenění do běžné ženské módy si však kalhoty musely ještě počkat. Nošení kalhot ženami bylo tolerováno pouze při sportu, např. při jízdě na kole nebo lyžování.

23. březen 1944

Dne 23. 3. 1944 zemřel v káznici v německém městě Ratiboři ve Slezsku (nyní v Polsku) profesor ostravského gymnázia, klasický filolog a indolog Zdeněk Materna. Kromě vědecké činnosti a práce pedagoga se Materna po příchodu do Ostravy v r. 1932 angažoval v místním politickém hnutí. Byl členem Levé fronty, Klubu přátel moderní kultury, Společnosti pro kulturní a hospodářské styky s SSSR a Kulturního klubu v Moravské Ostravě. Za nacistické okupace se aktivně zapojil do odboje v ilegální KSČ. Ostravské gestapo jej zatklo v lednu 1940 v budově gymnázia. Vyslýchán byl nejprve u krajského soudu v Moravské Ostravě, posléze před vyšetřovacím soudem ve Vratislavi. Po roce a půl samovazby jej v červnu 1941 soud ve Vratislavi odsoudil na základě obvinění z přechovávání a podpory předáka ostravských komunistů Josefa Smrkovského na 15 let do káznice.

Připravil Archiv města Ostravy