Historické kalendárium

pro týden od 27. ledna do 2. února

27. leden 1911

Dne 27. 1. 1911 se v polském Gorzowě narodil příslušník domácího odboje za 2. světové války Josef Čapka. Od roku 1941 prováděl drobné sabotáže, vstoupil do ilegální organizace Lvice, která pracovala až do období heydrichiády. Spolu s důstojníky 8. pěšího pluku vytvořil městskou partyzánskou skupinu Jan Žižka, která uskutečňovala záškodnickou činnost na Ostravsku, Hranicku a Olomoucku, např. vyhození železniční trati u Lískovce, zničení trati mezi Hrušovem a Bohumínem. V září 1944 byla většina členů skupiny zatčena, Čapka uprchl na Slovensko, kde se jako velitel dělostřelecké baterie účastnil Slovenského národního povstání. Koncem prosince 1944 se pokusil překročit frontu na sovětskou stranu, byl zajat a předán gestapu. V dubnu 1945 se ocitl s transportem 150 vězňů v koncentračním táboře Mauthausen. Dne 10. 4. 1945 byl Josef Čapka se všemi ostatními popraven.

29. leden 1934

Dne 29. 1. 1934 byl krajským soudem v Moravské Ostravě zahájen veřejností sledovaný proces s JUDr. Karlem Zajíčkem. Obžalovaný byl obviněn, že jako generální ředitel podniků Jana Larische-Mönnicha v Karviné prováděl bankovní transakce a rozdělování kont bez vědomí svého zaměstnavatele, kterého připravil o více než 7 milionů Kč. Noviny psaly o případu jako o senzačním odhalení, kde se všechno točí okolo tajného bankovní konta separato, které si Zajíček zřídil v roce 1927 u České průmyslové banky v Moravské Ostravě. Zajíček vedl rozmařilý a nákladný život, pro nějž prostředky získával podvodnými finančními machinacemi. Dne 1. 2. 1934 byl odsouzen na čtyři a půl roku těžkého žaláře. Zprvu byl vězněn v Moravské Ostravě, po zamítnutí odvolání ho v listopadu 1934 odeslali do věznice v Plzni-Borech, kde pracoval nejdříve při draní peří a poté v ústavní písárně. V roce 1996 natočila Česká televize Ostrava o Zajíčkově příběhu film „Konto separato. Anatomie omylů jednoho podvodníka," v němž hlavní roli vytvořil Václav Postránecký.

1. únor 1925

krematoriumDne 1. 2. 1925 proběhlo slavnostní předání budovy moravskoostravského městského krematoria veřejnosti. Mělo charakter uzavřené akce pro pozvané představitele úřadů, spolků a korporací, bez účasti veřejnosti. Pozdravné projevy pronesli starosta Moravské Ostravy Jan Prokeš, František Mencl za pražské ústředí spolku Krematorium a nejhorlivější propagátor kremačního hnutí na Ostravsku Bedřich Čurda-Lipovský. Slavnost uzavřela prohlídka objektu. Tímto dnem se Ostrava stala historicky prvním městem na Moravě, které mělo krematorium. Výjimečná stavba, jedna z mála realizací architekta Vlastislava Hofmana, ojedinělá ukázka kubistické architektury v Ostravě, byla v roce 1979 zbořena. Dnes se na jejím místě nachází sad Dr. Milady Horákové.Připravil Archiv města Ostravy