Historické kalendárium
13. červen 1927
Toho dne se vydali pěšky z Kunčic, doprovázeni hudbou, tři mladí Ostraváci - Jaroslav Venhač z Vítkovic, Adolf Hirsch z Kunčic a Miloš Stuž z Vítkovic - na studijní cestu kolem světa. Cesta byla plánována na dobu asi 10 let. Zdrojem obživy měl být prodej poštovních známek, pořádání přednášek nebo publikování cestovních zkušeností. Plánovaná trasa vedla přes Německo odtud do Holandska, Belgie, Francie, Španělska, přes Riviéru do Švýcarska, Itálie a zpět do Jugoslávie, dále do Řecka a odtud směrem do Asie. Podle svědectví obecní kunčické kroniky se jeden z účastníků - Adolf Hirsch z Kunčic - vrátil již na jaře 1928 zpět. O dalších účastnících výpravy není v kronice nic zaznamenáno.
18. červen 1931
Dne 18. 6. 1931 zemřel ve Vídni architekt a projektant Alexander Graf (narodil se 22. 12. 1856 ve Vídni). K jeho nejvýznamnějším projektům patřily zámky Karnabrunn v Dolním Rakousku a Rovnye v Uhrách, dále budova vídeňského tzv. Jubilejního divadla (dnes Volksoper) a městských divadel ve Znojmě a v Moravské Ostravě. Architektonický projekt na moravskoostravské městské divadlo vyšel vítězně z konkurzu a realizován byl v letech 1906–1907. Stavba se vyznačovala tím, že to byla první budova v habsburské monarchii, jejíž konstrukce (s výjimkou ocelové střechy) byla z železobetonu. Protože se nalézá na místě, kde v letech 1846–1879 stál důl Antonín, byla celá stavba posazena na železobetonovou desku o síle 1,5 m, což zabezpečilo její statiku. Divadlo bylo slavnostně otevřeno 28. 9. 1907 za přítomnosti autora projektu overturou Franze Schuberta k Rosamundě a Schillerovou činohrou Wilhelm Tell.
19. červen 1932
Právě tehdy byla slavnostně otevřena na dnešní Sokolské ulici v Moravské Ostravě sokolovna tělocvičné jednoty Sokol Moravská Ostrava I, která je známá jako Čapkova. Puristicky pojatá stavba postavená v letech 1931–1932 podle projektu brněnského architekta Miloslava Kopřivy byla koncipovaná jako budova s půdorysem písmena L a rovnou střechou. Dominantním prvkem se staly cihlové obklady, které lemují celou budovu a byl jimi obložen i hlavní vstup. Cvičenci našli v nové sokolovně všechno, co pro svou činnost potřebovali - velký tělocvičný sál, divadelní podium, kanceláře a další prostory pro cvičení, vlastivědné přednášky nebo slavnosti.
Foto: Čapkova sokolovna na Sokolské ulici v Moravské Ostravě na počátku 40. let 20. století
Zpracoval: Archiv města Ostravy