Vyhledávání

Historické kalendárium

pro týden od 22. do 28. června

25. červen 1825

V Nové Lubici na Opavsku se 25. června 1825 narodil starosta Moravské Ostravy Alois Anderka (zemřel 7. dubna 1886 v Moravské Ostravě). Jeho funkční období (od roku 1861 byl radním, starostou od roku 1864) spadalo do doby válečného konfliktu mezi Rakouskem a Pruskem. Po porážce rakouského vojska v bitvě u Hradce Králové dorazily v červenci 1866 do Moravské Ostravy dva regimenty pruské okupační armády a pruský komisař von Selchow jmenoval právě Anderku hejtmanem s mimořádnými pravomocemi. Tehdy se Anderka o město zasloužil mimořádně. Jak dokládají historické prameny, „svým taktním přístupem s nasazením vlastního zdraví a svých soukromých iniciativ“, dokázal odvrátit od města četné pohromy, zejména uvalení rozsáhlých kontribucí. Za to byl také vyznamenán císařem. Také dalších sedm let jeho působení na postu starosty bylo úspěšné: na základě jeho osobní intervence ve Vídni v roce 1869 bylo nádraží nově budované Ostravsko-frýdlantské dráhy umístěno v těsné blízkosti města (dnešní nádraží Ostrava-střed), v roce 1868 bylo povoleno zřízení hlavní školy, bylo zavedeno plynové osvětlení (1870), založen nový hřbitov (1871). Podle pamětníků byl Anderka „oblíbeným a pilným starostou města“. 

26. červen 1870

Dne 26. června 1870 byl vydán výnos ministerstva orby, kterým byla v Ostravě zřízena horní škola. Jednání o založení horní školy ostravští těžaři zahájili koncem 60. let v souvislosti s prudkým rozvojem těžby a růstem počtu horníků. Vedení horních závodů začalo pociťovat nedostatek odborně technicky vzdělaného personálu, což byla překážka pro řízení těžby a hlavně pro dodržování bezpečnosti práce. Důraz na odborné vzdělání dozorců kladlo koncem 60. let i vídeňské ministerstvo orby a báňské hejtmanství, které v nedostatečném vzdělání dozorců viděly i příčiny velkého množství důlních úrazů, neštěstí a katastrof. Pro nedostatek vhodných prostor bylo vyučování zahájeno až v roce 1874. Na vydržování školy se podílely jednotlivé horní závody podle počtu dělnictva a počtu žáků, které na školu vysílaly. 

28. červen 1910

Na ostravsko-karvinské elektrické dráze došlo 28. června 1910 ke srážce osobního a nákladního vlaku. Když osobní vlak o dvou vozech, v nichž se nacházelo 90 až 100 cestujících, zastavil na zastávce Petřvald, vrazila lokomotiva nákladního vlaku do zadního osobního vozu. Bylo slyšet praskání a lámání a pak volání o pomoc. Lokomotiva při srážce vykolejila a i přesto tlačila osobní soupravu 8—10 m. Závěsný osobní vůz byl úplně rozbit, zraněno bylo 8 osob, z toho 2 těžce. Vina byla přisuzována správě dráhy, neboť z úsporných důvodů neobsazovala místo brzdaře, kterým měl být obsazen poslední vůz, pokud měl nákladní vlak více než čtyři vozy. 

Foto:

Ostravský starosta Alois Anderka. 

Zpracoval: Archiv města Ostravy