Historické kalendárium
19. říjen 1829
Dne 19. 10. 1829 byl do obnovené makovice věže radnice (dnes stará radnice) v Moravské Ostravě uložen pamětní spis Pro memoria spolu s přílohami (např. přehledem o cenách životních potřeb nebo seznamem občanských členů městského výboru) a dalšími dokumenty. Originál pamětního spisu se nedochoval, avšak v Archivu města Ostravy je uložen jeho koncept. Za nejpravděpodobnějšího autora je označován tehdejší městský syndik Kašpar Hauke. Spis je datován dnem 17. 10. 1829, správnost údajů v něm uvedených potvrzují vlastnoruční podpisy členů vedení města a městská pečeť. Autor v úvodu popisuje události, které vedly ke zničení původní radniční věže a líčí průběh její obnovy: „…jelikož však občané žádali o ponechání této věže jakožto ozdoby města a také z toho důvodu, že radniční hodiny jim umožňovaly časovou orientaci, bylo povoleno, aby stržená kopule, která měla být původně pokryta šindelem, byla osazena bílým plechem... Současně s tím byla pozlacena i korouhvička“.
20. říjen 1866
Dne 20. 10. 1866 se narodil v Bučovicích na Vyškovsku Karel Budík, hudební publicista a pedagog. Po studiích v Brně (r. 1882 maturoval na českém učitelském ústavu a r. 1885 absolvoval Janáčkovu brněnskou varhanickou školu), působení na místě kapelníka v Trnkově operní společnosti a ředitele kůru ve Frenštátě pod Radhoštěm přišel v roce 1898 do Ostravy. Zde se začal věnovat především hudebně kritické činnosti, od roku 1903 aktivně vyučoval zpěv na ostravských středních školách. Byl také klavíristou a sbormistrem moravskoostravského pěveckého spolku Lumír, sbormistrem slezskoostravského pěveckého spolku Záboj. S Otakarem Skýpalou založil a redigoval ostravský časopis Hudební obzor. Komponoval četné chrámové vložky a skladby, proslul jako výborný zpěvák, organizoval hudební život na Ostravsku, podílel se na založení Společnosti přátel hudby (1912). Propagoval, studoval a velmi obdivoval dílo Leoše Janáčka. Zemřel v Polské, dnes Slezské Ostravě 25. 2. 1915.
20. říjen 1933
Dne 20. 10. 1933 nouzově přistálo v Polance nad Odrou polské vojenské letadlo při své cestě z Prostějova do Lublinu. Přistání mezi Polankou a Jistebníkem proběhlo hladce a oba letci byli odvezeni polským místokonzulem do Moravské Ostravy. První zprávy hovořily o říšskoněmeckém letadle. Zpráva proto přilákala na „místo činu“ hodně zvědavých diváků. Dobový tisk si tuto senzační událost nemohl nenchat ujít a následující den ji vylíčil velmi barvitě: „…kolem čtvrté hodiny odpoledne letělo nad Ostravou polské vojenské letadlo a podle všech okolností hledalo zřejmě místo, kde by mohlo přistáti… po delším kroužení nad Polankou, přistálo letadlo na lukách mezi Polankou a Jistebníkem. …Posádku letadla tvořil kapitán Peszke a poručík, oba armádní letci polští. …Letadlo, které má značku D 57, bylo ihned zabezpečeno a postavena k němu stráž“.
Popisek k ilustraci:
Článek o nouzovém přistání polského vojenského letadla v Polance (noviny Duch času z r. 1933)
Připravil Archiv města Ostravy