Historické kalendárium

21. září 1879

Dne 21. 9. 1879 se v Pištíně (okr. České Budějovice) narodil pedagog, osvětový pracovník a politik Václav Šílený (zemřel 9. 10. 1957 v Ostravě). Vystudoval obory matematika a deskriptivní geometrie. V roce 1908 nastoupil na zemskou reálku v Moravské Ostravě a záhy se zapojil do činnosti v místních spolcích. Zasloužil se o založení české Obchodní akademie v Moravské Ostravě, Státního reformního reálného gymnázia v Přívoze a Státní průmyslové školy ve Vítkovicích (vše v r. 1919). Ve stejném roce přijal místo ředitele na nově zřízeném gymnáziu v Přívoze, které vedl do roku 1938. Od roku 1918 se politicky angažoval, patřil k zakládajícím členům Čes. státoprávní demokracie (později Čes. národně demokratické strany) v Ostravě. Po vzniku ČSR byl 29. 10. 1918 jmenován členem Okresního národního výboru v Moravské Ostravě, byl také členem moravskoostravské správní komise. V roce 1924 ho zvolili členem městského zastupitelstva, městské rady a stal se místopředsedou školského a kulturního odboru. V roce 1928 zanechal politické činnosti.

23. září 1850

Dnem 23. 9. 1850 se datuje jedna z prvních zpráv o hornické a hutnické kapele v Ostravě. Tehdy účinkovala na oslavách údajného stého výročí objevu uhlí na polskoostravském Kamenci. Předtím, někdy v říjnu 1843 taková kapela dodávala lesku návštěvě Salamona M. Rothschilda ve Vítkovických železárnách. Do té doby se hudba v Moravské Ostravě pěstovala hlavně na kostelním kůru. V roce 1862 byla založena Spojená hornická kapela pro oblast ostravskou se sídlem v Mariánských Horách (tehdejší Lhotce). Měla třicet hudebníků z různých šachet a pod vedením kapelníka Václava Ludwiga dosáhla na přelomu 19. a 20. století pozoruhodných úspěchů. V průběhu 19. století vznikají další hudební tělesa, nejstarší nehornická hudba byla tzv. „Werkskapella“, Závodní hudba Vítkovických železáren, založená roku 1881. Po roce 1918 měla svou dechovku téměř každá šachta, měly ale jiný charakter, v jejich čele stáli školení dirigenti s kapelnickou živností.

24. září 1919

Dne 24. 9. 1919 zástupci patnácti moravských a slezských obcí předložili čs. vládě návrh zákona o vzájemném sloučení v jediné Horní město Ostravu. V zemském ani celostátním měřítku se nejednalo o výjimečnou aktivitu. V roce 1919 vznikají na Moravě sloučením okolních obcí Velká Olomouc a Velké Brno, zároveň probíhají intenzivní jednání o vzniku Velké Prahy a Velké Plzně. Zdlouhavé jednání, komplikované zejména nutností změny zemské hranice, nakonec ztroskotalo na otázce, ke které zemi má být budoucí Velká Ostrava připojena, zda k Moravě nebo ke Slezsku. Původní slučovací projekt se nakonec omezil pouze na sedm moravských obcí (Moravskou Ostravu, Přívoz, Mariánské Hory, Vítkovice, Zábřeh, Hrabůvku, Novou Ves). V platnost vstoupil 1. 1. 1924.

Popisek k ilustraci:
Václav Šílený (1879–1957).

Připravil Archiv města Ostravy