Historické kalendárium

pro týden od 6. července do 12. července

9. červenec 1888

Po odstupujícím Antonu Luxovi byl v Moravské Ostravě do funkce starosty zvolen místní lékárník Dr. Adalbert Johanny. V čele města pak stál třináct let až do roku 1901. Za jeho působení se na moravskoostravské radnici rozjela rozsáhlá modernizace města a komunální infrastruktury: první tramvajové linky spojily Moravskou Ostravu s Přívozem, Vítkovicemi a Čertovou Lhotkou (dnešní Mariánské Hory), na Fifejdách byla vybudována veřejná nemocnice a v Nové Vsi vodárna, začalo se s elektrifikací města. Stejně tak se Johannymu podařilo dokončit složitá jednání o vymezení stavebního rajonu, které bylo předpokladem územního plánování výstavby a přestavby města. Za zásluhy na poli obecní i zemské politiky obdržel v únoru 1895 rytířský kříž řádu Františka Josefa a v rámci oslav tohoto vyznamenání byl jmenován čestným občanem Moravské Ostravy. Na jeho počest tehdy byla ulice směřující od Říšského mostu do Přívozu pojmenována Johannyho třídou (dnes Sokolská).

11. červenec 1944

Ve Staré Bělé byli gestapem obklíčeni členové diverzní skupiny soustředěné kolem mladého dělníka Vítkovických železáren Karla Břenka. V bezvýchodné situaci raději zvolili smrt vlastní rukou, než by se vzdali svým pronásledovatelům. Spolu s Břenkem se zastřelili jeho pomocníci Bohumil Mikmek, Ludmila Mutinová, Vladimír Vašut a Oldřich Vychodil. Odbojová skupina se zformovala počátkem roku 1943. Původně ji tvořili Karel Břenek, jeho strýc Alois, Ferdinand Madry s bratrem Bronislavem a Horymír Reclík (později konfident gestapa). Jejich největší akcí bylo vyloupení obchodu se zbraněmi ve Vítkovicích a žhářský útok na ostravský Úřad práce, obávanou instituci organizující nucené pracovní nasazení. Po necelých třech měsících od akce však byli takřka všichni zatčeni. Břenkovi se podařilo gestapu uniknout. Přešel do ilegality a skrýval se na různých místech. Při vypátrání jeho posledního úkrytu ve Staré Bělé bylo zatčeno dalších osm lidí, z nichž většina skončila v nacistických věznicích a koncentračních táborech, odkud se někteří už nevrátili.

12. červenec 1855

Zástupci akciové společnosti Severní dráha císaře Ferdinanda podepsali smlouvu s bratry Kleinovými o odprodeji jejich ostravských dolů za více než půl milionu zlatých. Koupi dolů František v Přívoze, Albert a Hubert v Hrušově, včetně veškerého příslušenství, strojů, zásob, kutacích práv a propůjček, schválila valná hromada akcionářů o tři dny dříve. Železniční společnost, provozující zejména páteřní trať mezi Vídní a Krakovem, usilovala o získání vlastních dolů na Ostravsku, aby zajistila přísun kvalitního koksovatelného uhlí pro své parní lokomotivy. V následujícím roce odkoupila také státní doly v Moravské Ostravě, Polské Ostravě a Michálkovicích. Doly Severní dráhy Ferdinandovy patřily později k technicky nejlépe vybaveným v revíru a společnost se stala druhým největším těžířstvem na Ostravsku.

Popisek k ilustraci:
Karel Břenek se pro své odhodlání stal vůdčí osobností odbojové skupiny, k jejímuž vzniku došlo pod dojmem porážky německé armády u Stalingradu, s cílem poškozovat válečné hospodářství sabotážními akcemi.

Připravil Archiv města Ostravy