Vyhledávání

Historické kalendárium

pro týden od 9. února do 15. února

10. únor 1910

Článkem z 10. 2. 1910 informoval Ostravský deník o činnosti městské policie v souvislosti s potíráním kriminality ve městě. Ze statistických údajů vyplývá, že se Moravská Ostrava stala místem s nejvyšší kriminalitou. Např. v roce 1909 policie, která měla 64 strážníků a 4 úředníky, zatkla 2858 osob, učinila 5620 trestních oznámení, provedla 10 258 předběžných vyšetření. Z tohoto počtu bylo 232 osob zatčeno pro vloupání, 19 pro ohrožení života, 75 pro ohrožení osobní bezpečnosti atd. Nalezla 10 mrtvol, 110 opilců, 30 nemocných a 938 tuláků dopravila do jejich domovských obcí.  Kromě městské policie působila v ostravsko-karvinském revíru také státní policie (měla jen 30 četníků, 12 civilních strážníků a 9 úředníků), která se soustředila na vážnější delikty, jako byly atentáty a loupežné vraždy.  Není divu, že se těmto údajům tisk věnoval v hojné míře. Titulky novin hovořily stejnou řečí jako policejní statistiky: „Zavraždil ženu a tchyni“, „Bílé otrokyně na Ostravsku“, „Banditismus na Ostravsku“, „Peleš lotrovská“ a další.

15. únor 1954

Dne 15. 2. 1954 byl vydán demoliční výměr na zbytky slezskoostravského zámku a nebýt nekompromisního zásahu památkových orgánů, k jeho likvidaci by zcela jistě došlo.  Původní hrad byl postaven ve 2. polovině 13. století, často měnil majitele i správce. Ve 30. a 40. letech 16. století však ztratil původní vojenský význam a byl přestavěn na renesanční zámek. Vlivem důlní činnosti, požáru (1872) a četných necitlivých odborných i neodborných stavebních úprav prodělal velkou proměnu. Také válečná vřava na Ostravsku (např. letecké bombardování 17. 11. 1944) se dotkla této památky. V novodobých dějinách sloužila stavba např. jako hradní vinárna, diskotéka. Dnes je památka s bohatou a strastiplnou minulostí zachráněna, od roku 2003 je ve správě společnosti Ostravské výstavy.

15. únor 1959

Dne 15. 2. 1959 zemřel v Praze Drahoš Želenský (vlastním jménem Karel Drápal), herec, režisér a pedagog, zakladatel herecké dynastie Prachařů (pradědeček herce Davida Prachaře). Pražský rodák (*23. 12. 1896) zanechal hluboký otisk na českých, moravských i slovenských divadelních prknech. Ostrava pro něj byla významnou zastávkou dvakrát. V letech 1925–1928 působil jako člen činohry Národního divadla moravskoslezského. Byl všestranným hercem, režijně nastudoval 15 inscenací, vrcholem se stali Bratři Karamazovi. V roce 1952 se vrátil v jiné „roli“. V kritické situaci Státního divadla Ostrava byl jmenován jeho uměleckým ředitelem. Po ročním úspěšném angažmá ho povolali na post ředitel do Národního divadla v Praze, které řídil do roku 1958. Z jeho iniciativy vznikla tradice výměnných představení mezi Národním divadlem a Státním divadlem v Ostravě. Nositele Řádu práce ocenili v roce 1958 titulem zasloužilý umělec.

Popisek k ilustraci:
Ruch na nádvoří Slezskoostravského hradu v první polovině 20. století.

Připravil Archiv města Ostravy