Historické kalendárium

pro týden od 6. října do 12. října

5. říjen 1925

Dne 5. 10. 1925 zemřel v Moravské Ostravě ve věku 57 let stavitel, mecenáš a sběratel umění František Jureček (narozen 1868 v Moravské Ostravě). Svou sbírku uměleckých předmětů čítající na 120 obrazů, kreseb a plastik odkázal Spolku pro vystavění a udržování výstavního pavilonu v Moravské Ostravě. Slavnostního otevření Domu umění (dnes Galerie výtvarného umění v Ostravě, Jurečkova ulice) v květnu 1926 se již nedožil. Přesto právě tzv. „Jurečkova galerie“ se stala základem galerijních sbírek nové veřejné instituce výtvarného umění v Ostravě. Mezi odkázanými obrazy byly práce bratří Mánesů, Karla Purkyně, Antonína Chittussiho, Františka Ženíška, Norberta Grunda, Luďka Marolda, Mikoláše Alše, Antonína Slavíčka, Maxe Švabinského, oleje Mařákovy, Brožíkovy, Úprkovy a další.

6. říjen 1727

Dnem 6. 10. 1727 je datován pamětní list sepsaný při příležitosti výstavby nové věže moravskoostravské radnice (dnes Ostravské muzeum). Bylo dobrým zvykem správy města, že při všech větších stavebních opravách vkládala do její makovice na věčnou paměť různé pamětní listiny, opisy městských a cechovních privilegií a listin aj. V Archivu města Ostravy se dochoval originál pamětní listiny z roku 1727, kterou napsal česky Antonín Jiřík Jagoš a k vlastnímu textu připojil ještě přepis pamětní listiny z roku 1689, jež se nedochovala. Tato pamětní listina o osmi popsaných stranách je psána běžnou gotickou kurzívou. Listina přináší velmi cenné údaje o soudobých cenách obilovin, masa, úrodě, počasí, dále zprávy o členech městské správy i o řemeslnících, kteří se podíleli na stavbě nové věže tehdejší radnice: „...skrz baumistra (stavební mistr) Martina Kellera z Potzendorfu vystavena, od glompniřa (klempíř) Samuela Ferdinanda Otto z Noveho Jičina bilym plechem pobita, a v nově dělanu měděnu, pravym zlatym pozlacenu baniu, a hvězdu v ohni zlacena ozdobena byla.“

8. – 10. říjen 1938

V těchto dnech na základě podepsání Mnichovské dohody proběhlo připojení některých obcí dnešní Ostravy k nacistickému Německu. Na německém území se ocitly hlučínské obce Antošovice, Koblov, Petřkovice, Lhotka, Hošťálkovice jako součást Slezské provincie. Řeka Odra se tak opět po necelých 20 letech proměnila ve státní hranici. Součástí tzv. Sudetské župy se staly slezské obce na levém břehu Odry: Svinov, Poruba, Třebovice, Pustkovec, Martinov, Plesná, Polanka nad Odrou a Krásné Pole. Most přes řeku Odru mezi Novou Vsí a Svinovem se stal mostem hraničním a pro jeho překročení již bylo nutné předložit ke kontrole potřebné cestovní doklady a pracovní propustky.

Popisek k ilustraci:

Věž staré radnice v Moravské Ostravě na vedutě (pohled, výtvarné vyjádření pohledu na město) z roku 1728.

Připravil Archiv města Ostravy