Vyhledávání

Historické kalendárium

pro týden od 4. listopadu do 10. listopadu

4. listopadu 1915

vysoke peceDne 4. 11. 1915 zemřel v Berlíně-Charlottenburgu manažer a hutní technik Ing. Emil Holz. Pocházel z učitelské rodiny, studoval na technických školách v rakouském Leobenu a v rodném Stuttgartu (*10. 4. 1840). Stal se předním odborníkem na výstavbu vysokých pecí. Pracoval pro hutní společnosti v celé střední Evropě, vrcholem jeho kariéry bylo působení ve Vítkovických železárnách. Na konci 70. let 19. století jej sem přivedl tehdejší generální ředitel Paul Kupelwieser, který ho ve věku necelých čtyřiceti let pověřil vedením vysokopecního provozu a učinil z něj svého zástupce. Holz se podílel na modernizaci hutí, zavádění nových technologických postupů a rozšiřování surovinové základny. V letech 1893–1901 stál v čele Vítkovických železáren jako generální ředitel, s jeho jménem byla spojena reorientace závodu na zbrojní produkci, zejména výrobu pancéřových desek pro rakousko-uherské námořnictvo. Byl silným německým nacionalistou, jenž prosazoval germanizaci vítkovických hutí i obce Vítkovic. Vysloužil si tím nelichotivou přezdívku „vítkovický Bismarck“.

5. listopadu 1918

Dne 5. 11. 1918 byla uzavřena dohoda mezi Zemským národním výborem pro Slezsko se sídlem v Polské Ostravě a polskou Radou Narodowou Księstwa Cieszyńskiego o prozatímním rozdělení mocenských pozic v oblasti Těšínska. Smlouva rozdělovala sporné území politicko-administrativně a prostřednictvím tzv. uhelné dohody i hospodářsky. Stanovením demarkační linie však Československá republika přišla o karvinskou část uhelného revíru a rovněž o kontrolu nad Košicko-bohumínskou dráhou, tehdy jediným železničním spojením českých zemí se Slovenskem. Zatímco polská vláda ve Varšavě tuto dohodu uznávala, na české straně ji neakceptoval ani Národní výbor v Praze, ani orgány místní správy. Proto se definitivní řešení sporu o Těšínsko stalo v následujícím období mezinárodně politicky citlivou záležitostí, která přerostla v otevřený vojenský konflikt.

9. listopadu 1924

Dne 9. 11. 1924 se v Moravské Ostravě konaly první obecní volby v samostatné Československé republice. Zvítězila v nich Čs. strana sociálně demokratická, která získala 16 mandátů v šedesátičlenném zastupitelstvu. Druhým nejsilnějším bylo s 12 mandáty Německé volební společenství pro ochranu menšin, které tvořily tři strany: nacionálové, dělničtí národní socialisté a křesťanští socialisté. Z dalších politických stran pak následovali komunisté, lidovci, národní demokraté, národní socialisté a menší uskupení. Z národnostního hlediska bylo zvolené městské zastupitelstvo složeno ze 43 Čechů, 15 Němců a 2 Židů. Vzhledem k tomu, že proti průběhu voleb byly podány stížnosti, jejichž opodstatněnost bylo nutno prověřit, konala se ustavující schůze prvního zastupitelstva Moravské Ostravy po vzniku republiky až 17. 3. 1925. Tehdy byl většinou 39 hlasů zvolen představitel nejsilnější sociálně demokratické strany Jan Prokeš prvním starostou města v samostatné ČSR.

Připravil Archiv města Ostravy