Vydejte se zákoutími stoleté literární paměti našeho regionu

21/3 2022

Už od 7. 3. můžeme navštívit jedinečnou výstavu „Literární paměť regionu 1918 – 2018“, která je k vidění v prostorách ústředí Knihovny města Ostravy. Jde o unikátní souhrn textů osobností a míst, spojených s literární tvorbou našeho rázovitého regionu.

Vydejte se zákoutími stoleté literární paměti našeho regionu

Výstavu připravila Katedra české literatury a literární vědy Filozofické fakulty Ostravské univerzity, spolu s Památníkem Petra Bezruče Slezského zemského muzea v Opavě a Knihovnou města Ostravy. Skutečnost, že se na projektu podílejí všechny tyto instituce, je sama o sobě zárukou vysoké kvality.

Knihovna města Ostravy výstavě vyčlenila místo v Galerii v pasáži, Půjčovně pro dospělé, Oddělení pro děti a mládež a Společenském sále.

Výstava si klade za cíl znázornit jedinečnost prozaických a básnických textů pro postižení barvitosti severovýchodní Moravy a českého Slezska, historické, společenské i kulturní proměny regionu za uplynulých sto let. Výstava je inspirací všem zájemcům o region i literaturu, autoři výstavy v hutné zkratce odkrývají regionální literární tvorbu v letech 1918-2018, která spoluvytvářela a vytváří identitu našeho regionu.

Zároveň představuje průřez regionální literaturou, prostřednictvím beletristických i básnických textů autorů minulých i současných (Petra Bezruče, Maria Stony, Vojtěcha Martínka, Viléma Závady, Oty Filipa, Wilhelma Prezeczka, Jana Balabána, Miroslava Stoniše, Petra Hrušky, Evy Tvrdé, Petra Čichoně a dalších) se návštěvníci výstavy vrátí do časů a míst, která jsou dávno zaniklá nebo přežívají jen ve vzpomínkách. Autoři výstavy záměrně vybrali citace, osobnosti a místa, jež vystihují podstatu a atmosféru kraje, oživují minulost prostřednictvím pohádek, balad, venkovských, industriálních či budovatelských výjevů, připomínají normalizaci i období disentu. Prostřednictvím nejmladší literární generace představují i současnost viděnou očima nejmladších spisovatelů a básníků.

Výstava ukazuje literární krajinu Jesenicka, Ostravska, Těšínska, Hlučínska, Valašska a Lašska; sílu folkloru, pohádek, vypravěčské tradice; jedinečnost archetypálních postav horalů, zbojníků, dělníků, vyděděnců. Připomíná a znovu nalézá cestu k literátům česky, polsky i německy píšícím, jenž jsou mnohdy už pozapomenuti, neprávem opomíjeni či byli v minulosti zakázáni (jako byli Bohumil Pavlok, či Vladimír Liberda). Část výstavy se věnuje nejnovější literární tvorbě (mj. detektivkám, komiksům), divadelním hrám; literárním klubům nebo festivalům.