2 - 2013

Sociální inkluze Newsletter!!! 2 - 2013

Novinky v projektu

Ostrava v Bruselu

Město Ostrava představilo 6. května v sídle Evropské komise v Bruselu „Sociální inkluzi Ostrava“, dlouhodobý program, jehož cílem je zkvalitnit soužití obyvatel. V našich podmínkách jde především o práci s obyvateli tzv. vyloučených lokalit.
Představitelé města v čele s primátorem Petrem Kajnarem a náměstkem primátora Martinem Štěpánkem prezentovali dosavadní výsledky projektu před zástupci kabinetů eurokomisařů pro zaměstnanost a sociální věci a pro regionální politiku, europoslanci, experty na oblast sociální politiky a diplomaty stálých zastoupení vybraných členských zemí EU. Účastníci jednání se mimo jiné formou dokumentu seznámili s prvními čtyřmi rodinami zapojenými do projektu. Mohli sledovat proces jejich začleňování do společnosti, předání bytu, přípravu na zaměstnání, vzdělávání ap. Na závěr programu návštěvy v Bruselu zástupci Ostravy absolvovali setkání s eurokomisařem pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění László Andorem.

________________________________________

Konference Sociální inkluze

V pondělí 27. května se v Ostravě konal seminář pod názvem Sociální inkluze: Zkušenosti a výhled na období 2014+, který pořádalo město Ostrava a Regionální rada Moravskoslezsko. Hlavní náplní tohoto semináře bylo získávání a sdílení zkušeností České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska, a také pohled Evropské komise a Světové banky na integrovaný přístup v oblasti sociální inkluze. Seminář se také zaměřil na nové programovací období Evropské unie v letech 2014 až 2020. Úvodního slova se ujal primátor Ostravy Petr Kajnar, který řekl: „Jsem rád, že v Ostravě vznikl tak komplexní program pod názvem Sociální inkluze Ostrava, protože teprve když jsou plány komplexní a dlouhodobé, tak to má smysl.“
V hlavním přednáškovém bloku hovořili Daniel Braun z Ministerstva pro místní rozvoj, Katarína Mathernová ze Světové banky nebo náměstek primátora Martin Štěpánek o programu Sociální inkluze Ostrava, ale také zástupci neziskových organizací, kteří se problematikou postupného začleňování obyvatel ze sociálně vyloučených lokalit zpět do normálního života zabývají. Odpolední část se rozdělila do tří tematických skupin bydlení, vzdělávání, zaměstnávání, kde se podrobněji diskutovalo o jednotlivých problematikách.
Vzhledem k prvním výsledkům projektu, kdy musela jedna rodina vystoupit z programu kvůli nelegálnímu zaměstnávání a ukázala se také vysoká míra zadlužení rodin, došlo k obrácení mechanismu programu.

1. Vzdělávání
2. Zaměstnávání
3. Bydlení – v určitém časovém horizontu od získání zaměstnání (2-3 měsíce).

________________________________________

Memorandum o spolupráci

V rámci spolupráce s partnery programu bylo uzavřeno v roce 2012 Memorandum o spolupráci s níže uvedenými partnery:

• Agentura pro sociální začleňování
• RPG Byty, s.r.o.
• Vítkovická střední průmyslová škola a gymnázium
• Střední škola stavební a dřevozpracující
• Roma education Fund
• AHOL – Střední škola gastronomie, turismu a lázeňství
• Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra

________________________________________

Představujeme

Roky zkušeností s třístupňovým bydlením

Získat slušné bydlení, ale také uchovat byt dlouhodobě v obyvatelném stavu bývá pro obyvatele sociálně vyloučených lokalit velmi těžký oříšek. Občanské sdružení CENTROM, které vzniklo v Ostravě v roce 1999, jim v řešení velmi často bezvýchodné situace dlouhodobě pomáhá. Od roku 2005 kromě své další činnosti realizuje třístupňový systém bydlení především pro sociálně vyloučené rodiny s dětmi.

Cesta po třech stupních

Prvním stupněm je myšleno bydlení na ubytovně, případně na ulici, v nevyhovujícím nebo nabouraném bytě a podobně. Ubytovny bývají předražené, nájem přitom hradí lidé převážně ze sociálních dávek. Jsou zde společné prostory pro hygienu a vaření, což je z dlouhodobého hlediska pro sociální život rodiny nevhodné.
Velmi těžké je také získat lepší bydlení pro zadlužené lidi bez práce, kteří žijí ve zničených domech. Proto organizace jako je CENTROM přicházejí s nabídkou tzv. podnájemní smlouvy, která v tomto systému představuje druhý stupeň bydlení. Nájemníkem bytů je v našem případě CENTROM, který vlastníkovi (městu, obvodu, soukromému vlastníkovi) garantuje platbu nájemného, udržování majetku a poskytování sociálních služeb pro podnájemníky. Nejvyšším stupněm bydlení a cílem systému je pak vlastní nájemní smlouva přímo pro rodiny pocházející původně z vyloučených lokalit, které se za pomoci sdružení naučily samostatně se o byt starat a jiné sociální dovednosti.
„Prvních deset bytů jsme v roce 2005 získali v městské části Vítkovice od starosty obvodu. Ve Vítkovicích, které jsou jednou z ostravských oblastí s vyloučenými lokalitami, působí naše sdružení stále, další lokalitou, na kterou se v Ostravě soustřeďujeme, je obvod Radvanice a Bartovice. V současné době máme 33 bytů s podnájemní smlouvou včetně bytů zařazených do programu Sociální inkluze Ostrava, a to v Sirotčí, Tavičské, Pátově a Trnkovecké. Obyvatelných bytů s nájemní smlouvou je pak 9. Celkem v těchto bytech žije 39 rodin s dětmi a 3 rodiny bez dětí, dohromady je to aktuálně 163 osob,“ říká ředitelka občanského sdružení CENTROM Ivana Nesétová.
Dlouholeté zkušenosti s třístupňovým bydlením využilo sdružení jako partner dlouhodobého sociálního programu Sociální inkluze Ostrava. Ze čtyř rodin, které byly jako první do programu zapojeny, je patronem tří z nich.

Doprovodný sociální program

Součástí systému třístupňového bydlení je doprovodný sociální program pro rodiny, které v podnájemních bytech žijí. Kromě terénní práce zahrnuje například službu zdravotně sociálního pracovníka, odborné poradenství, pomoc při vzdělávání a zaměstnávání, je v něm začleněno středisko pro práci s předškolními dětmi, nízkoprahové centrum pro děti a mládež. Program nabízí také například zájemcům kurz údržbářských prací nebo kurz hospodárného vaření. Tento sociální servis podle odhadů CENTROMu trvá kolem dvou let, pak začíná uvolňování vztahů s rodinou. Z pravidelného docházení terénního sociálního pracovníka zůstává pouze občasný udržovací kontakt.
„To, že si lidé sami byty opraví, jim pomůže k místu vybudovat vztah. Pak se jim při první finanční krizi chce méně svůj byt nějakým způsobem ničit nebo jeho součásti odnést do sběrných surovin,“ dodává Ivana Nesétová, která předtím 22 let pracovala na odboru sociální prevence ostravského magistrátu a má tedy s prací s rodinami sociálně vyloučenými nebo sociálním vyloučením ohroženými bohaté zkušenosti.

Čtrnáctý rok činnosti sdružení

CENTROM provozuje také služby. Mezi něž patří nízkoprahové zařízení pro děti a mládež ve Vítkovicích a v Radvanicích, v nichž zdarma poskytují podporu a pomoc dětem, mládeži a mladým lidem, kteří žijí v nevhodných sociálních podmínkách, mají problémy v oblasti vzdělávání a výchovy a patří do rizikové skupiny ohrožené kriminalitou, závislostí na alkoholu, drogách, hracích automatech, nezaměstnaností a zadlužeností. Zároveň jim tato zařízení poskytují bezpečný prostor k trávení volného času s důrazem na jejich rozvoj. Úspěšnou aktivitou v rámci nízkoprahového zařízení pro děti a mládež je doučování, které je ze strany klientů (dětí) dlouhodobě velmi žádáno a hojně využíváno. Ve vítkovickém nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež se pracovníci opakovaně setkávají s velice pozitivními ohlasy nejen samotných klientů, ale také jejich učitelů. Ti již několikrát zařízení kontaktovali, aby pracovníkům potvrdili, že doučování má viditelné výsledky a že dochází k výrazným pokrokům v prospěchu i chování některých žáků, kteří byli dříve označováni za problémové.
V obou městských obvodech pracují také střediska pro rodiny s předškolními dětmi. Rodiny se zde učí běžným sociálním, ale také rodičovským dovednostem. Činnosti střediska jsou přizpůsobeny schopnostem, dovednostem, možnostem, potřebám a přáním členů konkrétní rodiny. Služba je poskytována zdarma, a to jak přímo v domácnostech tak ve středisku. Lidé ve věku od 15 let, kteří se ocitli v sociálně nepříznivé situaci (např. v důsledku života v sociálně vyloučené lokalitě, nezaměstnanosti, špatné finanční, bytové situace) a chtějí tuto situaci aktivně řešit, pak mohou využít poradenskou službu. Poradna poskytuje nebo zprostředkovává podporu a pomoc při řešení situací a životních událostí souvisejících s bydlením, zaměstnáním, péčí o zdraví, uplatněním práv (např. orientace v systému sociální podpory, zákonech, úředních dokumentech, průběhu exekuce), hospodařením s financemi, mezilidskými vztahy a vzděláváním, které uživatelé vnímají jako problémové a které mají zájem řešit.

________________________________________

školství

Projekt „Společně do školky“

Statutární město Ostrava se zavázalo poskytnout finanční spoluúčast v rámci projektu „Společně do školky“, realizovaného neziskovými organizacemi Bílý Nosorožec, o.p.s., a Beleza, o. s. Projekt bude probíhat od listopadu 2012 do října 2015. Projekt je dále financován nadací Roma Education Fund, která je jedním z partnerů programu Sociální inkluze Ostrava.
Projekt si klade za cíl připravit děti a rodiče ze sociálně vyloučených lokalit na nástup do mateřských a základních škol v klasickém vzdělávacím proudu a omezit, popř. odstranit problémy s tímto nástupem spojené. Je určen pro děti ve věku tří až šesti let, které žijí ve vybraných cílových lokalitách s vyloučenými romskými komunitami – v obvodu Mariánské Hory a Hulváky, nebo pro ty, které pocházejí z rodin s nízkým socioekonomickým statutem, a to opět v obvodu Mariánské Hory a Hulváky a dále v obvodu Poruba. Vzdělávání v rámci běžných mateřských škol bude kombinováno s poloformálním vzděláváním v tzv. Mamaklubech s kapacitou 20 až 25 dětí. V nich budou mít matky společně se svými dětmi příležitost rozvíjet své pedagogické dovednosti pod vedením zkušeného pedagoga.

Současný stav

V současné době je již dokončen monitoring v cílových lokalitách, byly zjišťovány potřeby a motivace cílových rodin apod. Uskutečnila se jednání s vedením příslušných městských obvodů o projektu. Byl již rovněž sestaven projektový tým a obsazeny pracovní pozice – koordinátor projektu, pedagogové, terénní pracovníci. Pro Mamakluby jsou průběžně vyhledávány vhodné prostory. Dále byla kontaktována předškolní zařízení v cílových lokalitách se žádostí o spolupráci a předány informace k projektu.

Další podpora ze strany magistrátu

Město Ostrava kromě finanční spoluúčasti poskytne oficiální záštitu projektovým aktivitám a projektu „Společně do školky“ maximální podporu zejména v následujících oblastech: podpora pravidelných setkávání se starosty městských částí Poruba a Mariánské Hory a Hulváky tak, aby byly efektivně naplňovány projektové cíle a indikátory, tedy podpora zápisů dětí z cílové skupiny do mateřských škol, případně do standardních základních škol (tj. škol se standardním rámcovým vzdělávacím programem, kde počet dětí ze sociálně vyloučených romských komunit nepřesahuje 30 %) nebo podpora projektových cílů při setkáních s rodiči.
Město Ostrava se také bude aktivně podílet na pravidelném monitoringu a evaluaci projektu „Společně do školky“. Nadace REF, k jejímž zodpovědnostem monitoring a evaluace projektu náleží, se zavazuje o termínech monitorovacích návštěv informovat s dostatečným předstihem a poskytnout v jejich průběhu maximální součinnost.
Ve spolupráci s nadací REF a oběma výše uvedenými implementujícími organizacemi město Ostrava podnikne kroky k zabezpečení efektivní institucionální spolupráce mezi klíčovými aktéry projektu směřující k zabezpečení kvalitního vzdělání pro všechny děti, a případnému šíření dobré praxe.

________________________________________

Setkávání v institucích města

Knihovna ve Vítkovicích je multikulturním prostorem

KMO1Nevelká budova pobočky Knihovny města Ostravy ve Vítkovicích na první pohled upoutá vnitřním prostorem plným hřejivého světla a zářivou čistotou. Regály s knihami kolem stěn lemují kruhovitá posezení se stoly nebo koutky se sedacími pytli. Vše je tu připraveno nejen pro čtení nebo výběr knih k zapůjčení, ale také pro každodenní setkávání s malými i velkými přáteli knihovny. Mezi ně patří také romská komunita, která je v městském obvodu Vítkovice početně silně zastoupena. Vítkovická pobočka městské knihovny je zcela neformálním místem multikulturního setkávání, v němž se Romové cítí vítáni a spolužijí zde s majoritní populací. Mimo jiné zde Romové najdou i knihy ve svém jazyce.

Pokračování Romského kruhu

Knihovna města Ostravy, jejímž zřizovatelem je město Ostrava, má kromě ústřední knihovny celkem 26 poboček po celém městě. Ty, které se nacházejí v městských obvodech s tak zvanými vyloučenými lokalitami, systematicky spolupracují s romskou komunitou, zejména s dětmi. Specifika pobočky ve Vítkovicích se traduje od roku 2004, kdy zde byl zahájen projekt Romaňi kereka - Romský kruh, jehož cílem bylo zohlednit romské návštěvníky a podpořit multikulturní dialog. Na tento projekt navazují současné aktivity.
Jednou z nich je BOOKovka, což je klub pro mladé dívky, které mají zájem o knihy i o dění v knihovně. Každé úterní odpoledne je pro ně připraven program od výtvarných dílen přes setkání se spisovateli a ilustrátory až po besedy na téma nebezpečí současnosti, tématy jsou např. poruchy příjmu potravy, šikana, drogy, zneužívání nebo nástrahy internetu. Chybět nesmí ani zajímavé knihy s touto tematikou. Klub nabízí rovněž čtení na neobvyklých místech a s tím související výlety. Již proběhla exkurze například do městského psího útulku v Třebovicích, do Dolní oblasti Vítkovice, na výstavu obrazů Jana Zrzavého v ostravském Domě umění, připraveny jsou další. Děvčata pronikají rovněž do tajů účesů, líčení i tance. Klub BOOKovka vzbudil mezi místní mládeží velký ohlas, zájem o něj projevili i chlapci. Děvčat dochází kolem třiceti.
Knihovnice děti také učí, jak je důležité pomáhat, a ony se rády účastní soutěžení, kdy mohou pomoc všeho druhu proměnit v body. Děti berou tyto aktivity jako hru a pomáhají tak nejen knihovníkům, ale i ostatním dětem a čtenářům. Děti mohou body sbírat také za účast na akcích knihovny, malováním obrázků z knih, správným vyplněním kvízů či za účast v celostátním projektu Čtení pomáhá. Velmi oblíbená je rovněž literárně-výtvarná soutěž, na jejímž konci se v červnu uskuteční výstava dětských obrázků a dalších příspěvků. Pravidelně je pořádáno také Prima čtení, v březnu je připraveno na dvě páteční odpoledne.

Setkávání s romskou kulturou

Kromě romských knih v regálech nabízí Romům vítkovická knihovna další setkání se svou kulturou a ostatním čtenářům možnost tuto kulturu poznat. Na podzim loňského roku zde prezentovala putovní výstavu Romano suno-Romský sen, připravenou Novou školou Praha. Na ní byly vystaveny obrázky, příběhy a básničky Romů a v závěru také představeny vítězné práce z literární soutěže v romštině i češtině. Všichni přítomní rovnou nebo prostřednictvím překladu do češtiny mohli nahlédnout do světa romských dětí, poznat jejich sny i přání i silné vazby k rodině.

Co zůstane pro život?

KMO2Vítkovickou knihovnu navštěvují především menší romské děti zhruba od 1. třídy do asi 12 let. Vyrostlo mezi nimi několik opravdu výborných čtenářů. Pokud do těchto prostor děti najdou cestu a oblíbí si prostředí, nabízené aktivity a v neposlední řadě také vlídné přijetí zdejšími knihovnicemi, stále se do knihovny vracejí. Jak je to ale u této komunity obvyklé, zlom nastává v období puberty, kdy se někteří z nich přikloní k jiným prioritám, bohužel často negativním pro společnost. Otázka tedy zní: zůstane v nich z kladného působení knihovny alespoň něco pro další život?
Vítkovická knihovna připravuje pořady také pro dospělé, které jsou rovněž otevřeny pro společné setkání romských i většinových návštěvníků.
________________________________________

Díky státní dotaci ušetříme sedmdesát procent roční mzdy romského asistenta

Městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz získal ze státního rozpočtu dotaci na terénního pracovníka. Dotace ve výši 161 tisíc korun je z programu Podpora terénní práce pro rok 2013 vyhlášeného Radou vlády ČR pro záležitosti romské komunity ve spolupráci s Úřadem vlády ČR.
Romský asistent pracuje na odboru sociálních věcí, na oddělení sociálněprávní ochrany dětí od roku 2004. Jeho hlavní náplní je práce v terénu s rodinami, které potřebují pomoc při řešení svých problémů. Zná velmi dobře lokality, ve kterých působí a je ve většině případů autoritou pro jejich obyvatele.
Práce romského asistenta je pro obvod nezastupitelná. Zvláště v současné době, kdy se v důsledku zhoršující se sociální situace ve společnosti vyhrocují vzájemné vztahy majority a této minority, plní funkci jakéhosi koordinátora a významně napomáhá tlumit případné konflikty. Jeho práce se osvědčila ve všech oblastech činnosti, které zabezpečuje. Romská populace ocení i skutečnost, že hovoří stejným jazykem jako oni a dokáže jim v mnoha případech problémy vysvětlit tak, aby jim porozuměli. Svou činností zprostředkuje kontakt mezi Romy a majoritní společností a pomáhá tak v jejich orientaci při řešení problémů. Jde o dlouhodobou práci s rodinami.
Terénní pracovník například poskytuje informace k možnostem bydlení, spolupracuje se školami, s výchovnými poradci, pomáhá klientům s hledáním práce, působí při podávání informací k orientaci v systému zdravotní péče, při vysvětlování významu plánovaného rodičovství, stomatologické péče, spolupodílí se také na realizaci projektů zabývající se prevencí kriminality v ohrožených rodinách s nezletilými dětmi atd.

________________________________________

Lidé lidem již pošesté

Již šestý ročník tradiční akce Lidé lidem se konal ve čtvrtek 20. června na Masarykově náměstí v Ostravě. Představily se na něm organizace, které ve městě poskytují sociální služby a související aktivity. Součástí programu byly také nejrůznější taneční, hudební a divadelní představení v podání uživatelů sociálních služeb.
Pořadatelé pro děti připravili interaktivní rukodělné dílny a workshopy, klauny, malování na obličej, laserovou střelnici, ukázky práce s terapeutickými psy a mnoho dalšího. Již podruhé se chystá projektový den pro žáky a studenty základních a středních škol. Akci pořádá Magistrát města Ostravy, odbor sociálních věcí, školství, sportu a volnočasových aktivit, ve spolupráci s občanským sdružením Eko-info centrum Ostrava pod záštitou náměstka primátora Martina Štěpánka. Akce Lidé lidem je spolufinancována z rozpočtu Moravskoslezského kraje.