Konání místního referenda

Základní zobrazení / Rozšířené zobrazení / Plné zobrazení

  1. Označení - pojmenování - životní situace

    Konání místního referenda

  2. Základní informace k životní situaci

    Právo každého občana podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců upravuje jako jedno z politických práv článek 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Toto právo vychází z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, který byl vyhlášen vyhláškou ministerstva zahraničních věcí č. 120/1976 Sb., kde je v čl. 25 písm. a) mimo jiné stanoveno, že každý občan má právo a možnost podílet se na vedení veřejných záležitostí přímo nebo prostřednictvím svobodně volených zástupců. Místní referendum je institutem přímé demokracie a jeho provádění je upraveno zákonem č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místním referendu“).

    V místním referendu rozhodují oprávněné osoby formou souhlasu či nesouhlasu o konkrétně položené otázce či otázkách, které patří do samostatné působnosti statutárního města Ostrava (dále jen "statutární město").

    K platnosti rozhodnutí v místním referendu je třeba účasti alespoň 35% oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. Rozhodnutí v místním referendu je závazné, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se místního referenda zúčastnily, a alespoň 25% oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob.

  3. Kdo je oprávněn v této věci jednat(podat žádost apod.)

    Místní referendum se koná, jestliže:

    • se na tom usnese zastupitelstvo statutárního města, nebo
    • přípravný výbor podá návrh na konání místního referenda (dále jen "návrh přípravného výboru") a zastupitelstvo statutárního města rozhodne o jeho vyhlášení.

    Přípravný výbor tvoří pro účely místního referenda nejméně 3 oprávněné osoby, nestanoví-li podmínky ustavení přípravného výboru zvláštní právní předpis [např. ust. § 21 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů]. Přípravný výbor uvede, kdo z jeho členů je zmocněn jednat jejich jménem. Úkony zmocněnce jsou pro přípravný výbor závazné.

    Oprávněnou osobou je každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva obce podle ust. § 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „oprávněná osoba“). Právo hlasovat v místním referendu má každá oprávněná osoba.

  4. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

    Návrh přípravného výboru může být podán, pokud jej podpořilo svým podpisem ve statutárním městě:

    • do 3 000 obyvatel ............30 % oprávněných osob,
    • do 20 000 obyvatel ..........20 % oprávněných osob,
    • do 200 000 obyvatel ........10 % oprávněných osob,
    • nad 200 000 obyvatel .......6 % oprávněných osob.
  5. Jakým způsobem můžete zahájit řešení této životní situace

    Podáním návrhu na vyhlášení místního referenda.

  6. Na které instituci životní situaci řešit

    Návrh přípravného výboru spolu s přílohou předkládá přípravný výbor Magistrátu města Ostravy (dále jen „magistrát“), který předložený návrh přípravného výboru posoudí.

  7. Kde, s kým a kdy můžete tuto životní situaci řešit
    Mgr. Tereza Kelnarová
    právník
    +420599443427 135 / MMO Nová radnice (budova NR)
    Mgr. Petr Otípka
    právník
    +420599442119 136 / MMO Nová radnice (budova NR)
    Mgr. Hana Pustková
    právník
    +420599443610 137 / MMO Nová radnice (budova NR)
  8. Jaké doklady je nutné mít s sebou

    Návrh přípravného výboru musí obsahovat:

    • označení území, na němž se konání místního referenda navrhuje,
    • znění otázky, popřípadě otázek, navržené k rozhodnutí v místním referendu,
    • odůvodnění návrhu,
    • odhad nákladů spojených s provedením místního referenda a realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu statutárního města,
    • označení zmocněnce z členů přípravného výboru,
    • jména a příjmení členů přípravného výboru, jejich datum narození, místo, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, kterým se rozumí adresa pobytu (dále jen "adresa") a jejich vlastnoruční podpisy.

    Přílohu návrhu přípravného výboru, která je jeho součástí, tvoří podpisová listina s očíslovanými podpisovými archy.

    Každý podpisový arch podpisové listiny musí obsahovat:

    • označení území, na němž se má místní referendum konat,
    • znění otázky, popřípadě otázek, navržené k rozhodnutí v místním referendu,
    • jména a příjmení členů přípravného výboru a jejich adresu,
    • upozornění pro oprávněné osoby podporující konání místního referenda tohoto znění: "Ten, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání místního referenda nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněnou osobou podle zákona o místním referendu, nebo kdo v podpisové listině uvede nepravdivé údaje, dopouští se přestupku, za který mu může být uložena pokuta do výše 3 000 Kč."

    Oprávněná osoba podporující konání místního referenda uvede na podpisovém archu své jméno, příjmení, datum narození, adresu a připojí vlastnoruční podpis.

    Návrh přípravného výboru a podpisové listiny nesmí být vystaveny v prostorách státních orgánů a orgánů územní samosprávy.

  9. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

    Předepsané formuláře nejsou stanoveny.

  10. Jaké jsou správní a jiné poplatky a jak je máte uhradit

    Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

  11. Jaké jsou lhůty pro vyřízení

    Návrh přípravného výboru spolu s přílohou předkládá přípravný výbor magistrátu, který posoudí předložený návrh přípravného výboru ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho podání; jestliže v návrhu přípravného výboru neshledá nedostatky, neprodleně po uplynutí této lhůty písemně vyrozumí zmocněnce. Nemá-li návrh přípravného výboru náležitosti stanovené zákonem o místním referendu nebo obsahuje-li nesprávné nebo neúplné údaje, magistrát neprodleně písemně vyzve zmocněnce, aby takové nedostatky ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 7 dnů, odstranil. Současně magistrát návrh přípravného výboru zmocněnci podle potřeby vrátí a o tomto postupu učiní zápis a přiloží k němu kopii návrhu přípravného výboru. V případě, že magistrát nevyrozumí zmocněnce o tom, že návrh přípravného výboru nemá nedostatky, nebo ho nevyzve k jejich odstranění, považuje se takový návrh přípravného výboru po uplynutí lhůty 30 dnů od jeho podání za bezvadný. Bezvadný návrh přípravného výboru předloží rada statutárního města k projednání zastupitelstvu statutárního města na jeho nejbližším zasedání.

    Místní referendum je možno vyhlásit z podnětu přípravného výboru nebo z podnětu zastupitelstva statutárního města.

    Vyhlášení místního referenda na návrh přípravného výboru:

    Zastupitelstvo statutárního města rozhodne po předložení bezvadného návrhu radou statutárního města na svém nejbližším zasedání usnesením

    • o vyhlášení místního referenda, jestliže lze o navržené otázce místní referendum konat, a zároveň stanoví den jeho konání,
    • o tom, že místní referendum nevyhlásí, jestliže o navržené otázce nelze místní referendum konat.

    Zastupitelstvo statutárního města neprodleně vyrozumí zmocněnce o přijatém usnesení a zároveň toto usnesení vyvěsí neprodleně po dobu 15 dnů na úřední desce magistrátu a na úředních deskách úřadů všech městských obvodů. Obdobně postupuje zastupitelstvo statutárního města při vyhlášení místního referenda na základě rozhodnutí soudu.

    Zastupitelstvo statutárního města může o otázce navržené k rozhodnutí v místním referendu rozhodnout bez vyhlášení místního referenda; o tomto rozhodnutí neprodleně písemně vyrozumí zmocněnce. Prohlásí-li zmocněnec ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto vyrozumění, že na konání místního referenda trvá, zastupitelstvo statutárního města na svém nejbližším zasedání místní referendum vyhlásí. Zároveň platí, že před uplynutím této sedmidenní lhůty nelze předmětné rozhodnutí zastupitelstva statutárního města o navržené otázce bez vyhlášení místního referenda vykonat. Rozhodnutí zastupitelstva statutárního města pozbývá dnem vyhlášení místního referenda platnosti. Ode dne vyhlášení místního referenda do dne vyhlášení jeho výsledků nepřísluší orgánům statutárního města rozhodovat o věci, která je předmětem otázky ve vyhlášeném místním referendu.

    Vyhlášení místního referenda z rozhodnutí zastupitelstva statutárního města:

    Zastupitelstvo statutárního města může rozhodnout o konání místního referenda prostou většinou hlasů všech členů zastupitelstva statutárního města. V usnesení o vyhlášení místního referenda se uvedou tytéž náležitosti jako v návrhu přípravného výboru, vyjma označení zmocněnce přípravného výboru a údajů o členech přípravného výboru (viz  ust. § 10 odst. 1 písm. a) až d) zákona o místním referendu). Vyhlášením místního referenda ve statutárním městě se rozumí vyvěšení usnesení zastupitelstva statutárního města na úřední desce magistrátu a na úředních deskách úřadů všech městských obvodů po dobu 15 dnů.

    Den konání místního referenda:

    Místní referendum se koná nejpozději do 90 dnů po dni jeho vyhlášení, není-li v návrhu přípravného výboru uvedena doba pozdější. Dnem vyhlášení místního referenda je první den vyvěšení usnesení zastupitelstva statutárního města na úřední desce magistrátu. Koná-li se místní referendum z rozhodnutí zastupitelstva statutárního města, nesmí být den konání místního referenda stanoven tak, aby připadl do následujícího funkčního období zastupitelstva statutárního města.

    Společné konání místního referenda:

    Návrhy přípravného výboru se posuzují jednotlivě v pořadí, v jakém byly podány magistrátu. Zastupitelstvo statutárního města rozhodne, že místní referendum o později podaném návrhu přípravného výboru nevyhlásí, jestliže jde o obsahově stejnou otázku, nebo se později podaný návrh přípravného výboru obsahově vzájemně vylučuje s dříve podaným návrhem přípravného výboru. Společně lze konat místní referendum, je-li podáno více návrhů přípravného výboru, popřípadě rozhodne-li o konání místního referenda zastupitelstvo statutárního města.

    Organizace hlasování a zjišťování výsledků je obdobná jako při konání voleb do zastupitelstev obcí.

    Po vyhlášení místního referenda se pro hlasování zřizuje ve statutárním městě okrsková, místní a městská komise. Starosta městského obvodu stanoví 25 dnů přede dnem hlasování, s přihlédnutím k počtu oprávněných osob v hlasovacím okrsku, minimální počet členů okrskové a místní komise, který nesmí být nižší než 4. Obdobně stanoví 25 dnů přede dnem hlasování primátor minimální počet členů městské komise. O počtu členů příslušné komise vyrozumí neprodleně starosta městského obvodu nebo primátor přípravný výbor. Členy okrskové, místní a městské komise deleguje přípravný výbor a nejméně po 1 členu okrskové a místní komise starosta městského obvodu a nejméně 1 člena do městské komise primátor; koná-li se místní referendum z rozhodnutí zastupitelstva statutárního města, deleguje členy okrskové a místní komise starosta městského obvodu a členy městské komise primátor, pokud si delegování členů komisí zastupitelstvo statutárního města nevyhradí. Členy komisí je třeba delegovat nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování. Starosta městského obvodu nebo primátor jmenuje nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování zapisovatele příslušné komise.

    Lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16:00 hodin. Lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání.

  12. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

    Další účastníci nejsou stanoveni.

  13. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

    Další činnosti nejsou stanoveny.

  14. Elektronická služba, kterou lze využít

    Tuto situaci je možné vyřešit zasláním návrhu přípravného výboru z datové schránky nebo elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem.

  15. Podle kterého právního předpisu se postupuje

    Zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

    Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

  16. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

    Soudní ochrana návrhu přípravného výboru

    Právo domáhat se ochrany u soudu, podle ust. § 91a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „soudní řád správní“), má přípravný výbor, jestliže:

    • nesouhlasí s výzvou magistrátu k odstranění vad návrhu přípravného výboru,
    • zastupitelstvo statutárního města nerozhodlo o návrhu přípravného výboru nebo rozhodlo o tom, že místní referendum nevyhlásí.

    Návrh je třeba podat nejpozději:

    • do 10 dnů od doručení písemné výzvy k odstranění vad návrhu přípravného výboru,
    • do 20 dnů od jednání zastupitelstva statutárního města, kde měl být návrh přípravného výboru projednán, nebo na kterém toto zastupitelstvo rozhodlo, že místní referendum nevyhlásí.

    Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v místním referendu 

    Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v místním referendu může podat u soudu podle ust. § 91a soudního řádu správního každá oprávněná osoba nebo přípravný výbor mají-li za to, že

    • došlo k takovému porušení ustanovení zákona o místním referendu, které mohlo ovlivnit jeho výsledek,
    • bylo konáno místní referendum o věci, která nepatří do samostatné působnosti statutárního města,
    • bylo konáno místní referendum věci, o níž místní referendum nelze konat. 

    Návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů vyhlášení výsledků hlasování.

  17. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností

    Přestupku se dopustí:

    • oprávněná osoba, která úmyslně podepíše podpisovou listinu k témuž návrhu přípravného výboru více než jednou,
    • fyzická osoba, která úmyslně podepíše podpisovou listinu k návrhu přípravného výboru, ač není oprávněnou osobou,
    • fyzická osoba, která v podpisové listině uvede nepravdivé údaje.

    Za výše uvedené přestupky lze uložit pokutu až do výše 3 000 Kč.

    Na přestupek a jeho projednání se vztahuje zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů. Výkon této působnosti je výkonem přenesené působnosti statutárního města. 

    Nebude–li zastupitelstvo statutárního města nebo jiný orgán statutárního města postupovat v souladu s rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit místní referendum, vyzve Ministerstvo vnitra zastupitelstvo statutárního města, aby do 2 měsíců sjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo statutárního města v této lhůtě neučiní, Ministerstvo vnitra je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí může statutární město podat žalobu k soudu.

  18. Příslušné informace můžete získat také z jiných zdrojů nebo v jiné formě
  19. Související životní situace a návody, jak je řešit
  20. Popis byl naposledy aktualizován

    30.09.2022

  21. Datum konce platnosti popisu

    Neuvedeno