Ostatní
Arboretum Nový Dvůr
Oázou klidu, přírodních krás a doslova balzámem na duši je dendrologická expozice Slezského zemského muzea v Novém Dvoře u Opavy, jen 35 km od Ostravy. Arboretum tvoří bohatá dendrologická expozice s částí historického parku a skleník. Z počtu necelých 400 druhů odrůd a forem dřevin na ploše 1,5 ha původní sbírky zámeckého parku převzali dendrologové a zahradníci v roce 1958 do správy necelou polovinu tohoto druhového bohatství. Do dnešní podoby a bohatosti se sbírka rozrostla v moderní arboretum se 7000 druhy taxonů dřevin a bylin na ploše 23 ha. Při procházce parkem je možné obdivovat dřeviny všech pěti světadílů. Arboretum Nový Dvůr spolupracuje s několika stovkami botanických zahrad světa, které si vzájemně vyměňují zkušenosti i rostliny. V expozici se nacházejí zástupci obřích sekvojí, borovice osinaté z Arizony, prastaré a léčivé jinany. Mezi unikáty patří například metasekvoj čínská, známá jen z fosilních nálezů až do roku 1943, kdy byla objevena jako 30 m vysoký strom v lesích Sečuanu. Arboretum je proslulé svou sbírkou nádherných rhododendronů, jejichž pěstování začalo v roce 1963. Později se připojilo pěstování evropských druhů jedlí, okrasných sakur, jabloní, pustorylu a dalších dřevin. Sbírka v arboretu má mimořádnou hodnotu nejen v rámci ČR, ale i celé Evropy.
V expozici je možné nalézt také rašeliniště, vřesoviště, písečné duny, americké a sibiřské rostliny, himálajské druhy i časně kvetoucí dřeviny. V arboretu se nachází taktéž skleníkový areál, který je v současné době v rekonstrukci.
Štramberk
Ne nadarmo byl starobylý Štramberk vyhlášen městskou památkovou rezervací. Malebný ráz města v předhůří Beskyd, které vzniklo kolem zeměpanského hradu roku 1359, vytváří především svažitý terén, na kterém vyrůstala roubená stavení na skalnatých stráních terasovitě nakupená. Také náměstí leží ve svahu, který mu dodává neopakovatelný ráz. Z původního hradu, o jehož založení se mnoho neví, tyčícího se na strmém kopci nad náměstím, se zachovaly pouze části hradebních zdí a 40 m vysoká věž Trúba, upravená roku 1903 na rozhlednu. Tuto dominantu Štramberku navštíví ročně desetitisíce lidí. Scenérie Trúby s roubenými chalupami ve svazích se stala námětem mnoha obrazů a fotografií umělců i návštěvníků z řad turistů a Štramberku přinesla přezdívku „Moravský Betlém“.
Ve vědeckém světě obec proslavila jeskyně Šipka. Archeolog K. J. Maška tu v roce 1880 kolem ohniště nalezl zlomek čelisti neandrtálského dítěte zvanou „Šipecká čelist“. Jeskyně Šipka se svou romantickou atmosférou inspirovala chlapce Zdeňka Buriana k představám pravěkého světa, který později jako akademický malíř a ilustrátor světového věhlasu ztvárnil v prehistorických rekonstrukcích. Muzeum Zdeňka Buriana dnes sídlí jen pár metrů od náměstí. Jeho obrazy života pravěkého osídlení zdobí přední světové galerie. V době hlavní turistické sezony bývá část Burianova díla vystavena právě ve štramberském muzeu, které jinak slouží jako městská galerie. Za návštěvu ve Štramberku stojí rovněž barokní kostel sv. Jana Nepomuckého, řada původních domů z 18. století na náměstí, ale i nová rozhledna na nedaleké Bílé hoře.
Se Štramberkem je spojena pověst datující se od 13. století, kdy Moravu a Štramberk obsadili Tataři. Obyvatelé Štramberka hledali před jejich útoky ochranu na vrchu Kotouč. Přišly bouře, naplnily rybníky nad tatarským ležením, a tak štramberští prokopali hráze a Tatary zatopili. Po opadnutí vod našli několik kožených pytlů s nasolenýma ušima, které prý Tataři lidem usekávali. Štramberské uši, lahodné kořeněné perníky ve tvaru oušek, jejichž název je odvozen od zmíněné pověsti, patří dnes k nejprodávanějším štramberským lahůdkám.
Valašské muzeum v přírodě
Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm je prvním a také největším muzeem tohoto typu ve střední Evropě. Jeho zakladatelé, bratři Bohumír a Alois Jaroňkovi, navázali na věhlas prvního muzea v přírodě na světě, stockholmského Skansenu.V roce 1952 byly z rožnovského náměstí do městského parku převezeny tři stavby – radnice z roku 1789, měšťanský dům a hospoda ze 17. století. To byly počátky nejznámějšího areálu tzv. Dřevěného městečka, které představuje životní styl a stavby malého podhorského města a honosné vesnické architektury. Během roku tady probíhají lidové slavnosti, připomínající obřady a obyčeje zdejších obyvatel. Pravidelně jsou realizovány programy s ukázkami starých způsobů domácí práce a řemesel. Mezi hojně navštěvované akce patří Rožnovské slavnosti a jarmarky. O víkendech lákají pravidelné folklorní pořady. Vyhlášená valašská hospoda nabízí návštěvníkům dobroty místní valašské kuchyně, z nich nejoblíbenější jsou tzv. frgále – koláče plněné mákem, tvarohem, švestkovými či hruškovými povidly.
O třicet let později vznikl areál zvaný Valašská dědina, který je nejrozsáhlejším areálem Valašského muzea v přírodě. Hospodářské usedlosti, salašnické stavby, mlýn a kovárna jsou umístěny v krajině, která svou členitostí připomíná mnohé vesnice na úbočích Beskyd. Interiéry obytných domů zachycují způsob bydlení od poloviny 19. století v různých sociálních vrstvách. V průběhu roku se zde konají programy oživující staré způsoby hospodaření. Políčka, zahrádky a ovocné stromy připomínají pěstování starých plodin. Během prohlídky se lze setkat s řadou domácích zvířat i stádem ovcí.
Existuje však třetí část muzea zvaná Mlýnská dolina, kde jsou technické stavby jako pila, mlýn, valcha, lisovna či hamr. Samotný Rožnov pod Radhoštěm je malebné městečko, kdysi lázeňské, dnes středisko turistů a rekreace. Každoroční Rožnovské slavnosti sem přilákají tisíce návštěvníků.