Ostrava se stává zeleným městem

30/11 2017

Ostrava, která kandiduje na titul Evropské zelené město (European Green Capital), je v některých bodech oproti svým konkurentům výjimečná. Jsou to především revitalizovaná území, která byla postižena dopady těžkého průmyslu, anebo městská hromadná doprava s velkým počtem nízkoemisních autobusů, přičemž v roce 2020 nebudou v provozu žádné naftové autobusy.  

Ostrava se stává zeleným městem

Oblast Karoliny prošla úspěšnou revitalizací a dnes působí jako rozšířené centrum Ostravy. Foto: MMO

Město Ostrava usiluje o zisk titulu Evropské zelené město. „O úmyslu kandidovat jsme informovali veřejnost během mezinárodní konference Světové zdravotnické organizace, která se konala v Ostravě v červnu. Avšak o kandidatuře jsme začali uvažovat již rok předtím, v době přípravy projektu FajnOVA. V říjnu jsme podali přihlášku a v dubnu příštího roku budou známi finalisté, vítěz bude vyhlášen v červnu,“ informoval primátor Tomáš Macura.

„V přihlášce jsme zpracovali 12 kapitol, které se týkají životního prostředí. Ostrava je výjimečná v revitalizovaných územích, která byla zatížena dopady těžkého průmyslu. Příkladem je území Karoliny a Trojhalí, připravujeme revitalizaci Pustkoveckého údolí,“ uvedla náměstkyně primátora pro životní prostředí Kateřina Šebestová.

Další oblastí, ve které Ostrava vyniká, je městská hromadná doprava. Zavedeny jsou nízkoemisní spoje a do roku 2020 se v MHD nebudou požívat naftové autobusy. Již druhým rokem se v MHD zvedá počet cestujících, co je důsledek větší bezpečnosti ve vozech, dvojnásobného čištění dopravních prostředků anebo zavedení možnosti platby bankovní kartou.

„Ve srovnání s dalšími městy v České republice máme kvalitní pitnou vodu a hospodaření s vodou se vyznačuje minimálními ztrátami, protože město investovalo nemalé částky do údržby a oprav sítí.

Ostravě se podařilo také snížit na minimum emise oxidu uhličitého, což nemá v žádném jiném městě Evropy obdobu. Městská zeleň pokrývá pětinu území města. Ze statistiky vyplývá, že 90 procent občanů žije do 300 metrů od parku nebo jiné tzv. zelené oblasti. Jako ochrana proti hluku byla vysazena izolační zeleň – konkrétně sedm tisíc stromů a 20 tisíc keřů.